Minulý týden byla navzdory nižšímu objemu nových dat z domácí ekonomiky koruna poměrně volatilní, vůči euru se obchodovala v pásmu 25,23-25,40 EUR/CZK, týden však skončila prakticky na stejné úrovni, kde jej i začínala. Naopak vůči americkému dolaru dále ztrácela, když z úrovně kolem 23,50 USD/CZK na začátku týdne postupně oslabila až ke 24 korunám za dolar.
K oslabování tak dochází zejména ve světle obecně zlepšující se pozice dolaru, který vůči koši hlavních světových měn od začátku října posílil již o 5,3 %, za čímž stál jak nárůst globální nejistoty, tak přecenění úrokových sazeb Fedu. Od konce září trh postupně přesedlával k výrazně pomalejšímu výhledu dalšího uvolňování měnové politiky v souvislosti s uspokojivými daty z americké ekonomiky, ale také možným pomalejším poklesem inflace.
Obavám o zvýšení budoucích inflačních tlaků pak přidalo i vítězství D. Trumpa v prezidentských volbách, čemuž jsme se věnovali v minulém týdnu. Výhled amerických sazeb tak revidujeme výrazně směrem výše, kdy zvýšení sazeb sice neočekáváme, jejich pokles by však měl být celkově podstatně menší (-100bb vs předchozí výhled -175bb), přičemž terminální úroveň by mohla být již v pásmu 3,50-3,75%, kde by cyklus skončil ve druhému kvartále 2025.
Takový vývoj by svědčil americkému dolaru, kdy dolarový index jen od voleb posílil o 3 %, čímž se dostal na nejsilnější úroveň za poslední rok. Výhody dolaru přitom zřejmě jen tak nevymizí zejména ve srovnání s kontinentální Evropou, jejíž růstové vyhlídky se naopak snižují (v případě eurozóny nově očekáváme nižší růst HDP v roce 2025 i 2026, revize z 1,5 % na 1,2 %, resp. z 1,3 % na 1,2 %).
Slabší výhled se projevuje i na kurzu eura, které jen od voleb vůči dolaru ztratilo více než 3,5 %. Naše nová prognóza páru EUR/USD v souvislosti se zmíněnými faktory proto opouští od původně očekávané trajektorie posilování eura a nově předpokládá, že zejména v první polovině příštího roku bude ‚spanilá jízda‘ dolaru pokračovat až k úrovni 1,02 EUR/USD.
Ve druhé polovině roku by se však tento efekt měl postupně vyčerpávat, přičemž do roku 2026 očekáváme opět mírné oživení na straně eura v souvislosti s končícím mandátem současného vedení Fedu a s tím spojeným rizikem návratu k více holubičí měnové politice. V případě kurzu koruny naše prognóza zůstává pod revizí.
Tento týden bude v rámci středoevropského regionu podstatnou událostí zasedání maďarské centrální banky, která by měla zítra podle naší i tržní prognózy ponechat úrokové sazby beze změny. Roli by v tomto rozhodnutí měla hrát jak zvýšená inflace, tak slabý forint, který zvolňuje měnové podmínky: od začátku září vůči euru oslabil již o více než 4 %.
Z eurozóny pak dorazí finální data ohledně říjnové inflace (úterý) a spotřebitelské důvěry v listopadu (čtvrtek). Pátek pak přinese vhled do zpracovatelského průmyslu skrze index PMI nejen v eurozóně, ale i v Německu a v USA, přičemž zlepšení zatím není na obzoru ani v jednom případě.
Autor: Vít Mikušek, analytik
