Minulý týden nezačal pro českou korunu šťastně, když o prvním únorovém víkendu americký prezident Donald Trump rozhodl o uvalení dovozních cel na Kanadu, Mexiko a Čínu. V té souvislosti americký dolar na začátku týdne skokově posílil k úrovni 1,025 EUR/USD, naopak měny rozvíjejících se trhů včetně české koruny ztrácely.
Vůči zeleným bankovkám tuzemská měna zamířila až nad hranici 24,60 USD/CZK. Rovněž proti euru koruna ztrácela, ač ne tak výrazně, a posunula se k úrovni 25,25 EUR/CZK. Cla měla platit od úterý 4.2., ale vrcholní představitelé Kanady a Mexika se s Trumpem domluvili na měsíčním odkladu, což finanční trhy alespoň dočasně uklidnilo. Koruna se vrátila na předchozí úrovně – 24,20 USD/CZK a 25,15 EUR/CZK.
Zásadním pro korunu byl čtvrteční den, kdy nejprve Český statistický úřad zveřejnil předběžný odhad lednové inflace. Ta v meziměsíčním srovnání vzrostla nad očekávání (1,1 %) o 1,3 %, oproti předchozím třem letům (zvláště 2022-2023) ovšem lednové přecenění nebylo tak silné. V meziročním srovnání spotřebitelská inflace tak poklesla méně (z 3 % na 2,8 %), než bylo predikováno (2,6 %).
To sice mírně zvýšilo pravděpodobnost pokračující stability sazeb, bankovní rada ČNB ale v souladu s jednoznačným konsensem trhu jednohlasně rozhodla o obnovení cyklu uvolňování měnové politiky. Na následné tiskové konferenci uvedl guvernér A. Michl, že bankovní rada bude velmi opatrná a sazby budou drženy na restriktivnější úrovni, než naznačuje nová makroekonomická prognóza z dílny analytického aparátu ČNB.
To vyústilo v posílení koruny pod úroveň 25,10 EUR/CZK. To ale nebylo stále vše v rámci minulého týdne, protože v pátek byly zveřejněny klíčové údaje z amerického trhu práce, které poukazují na jeho robustnost. Zároveň z průzkumu University of Michigan vyplývá, že se na horizontu 12 měsíců dramaticky zvýšila inflační očekávání z 3,3 % až na 4,3 %.
Tato zpráva zcela jistě nepotěšila americký Fed, který bude mít ještě spousty práce, aby inflační očekávání i samotnou inflaci navrátil na svůj 2% cíl. To se projevilo také na očekávání finančních trhů, když je aktuálně plně zaceňováno obnovení cyklu uvolňování měnové politiky až na zářijovém zasedání. Koruna následně vůči USD opět oslabila.
V tomto týdnu bude nejdůležitějším údajem z ekonomických dat výsledek americké inflace. Ta se na konci předchozího roku vyšplhala v meziročním vyjádření na 2,9 % a na této úrovni se pravděpodobně udržela i na začátku letošního roku. Zároveň jádrová inflace nadále zůstává nad 3% hranicí, a pokud by inflace překvapila směrem nahoru, dolar by měl tendence dále posilovat a naopak rozvíjející měny vůči USD ztrácet.
V tento den také ČSÚ ukáže finální čísla tuzemské lednové inflace včetně detailní struktury, v případě revize to může mít dopad i na korunu. Důležitý zůstává pochopitelně i další geopolitický vývoj a potenciální zavedení cel i na evropské zboží, o kterém se spekuluje.
Autorem textu je Martin Kron, analytik Raiffeisenbank
