Vláda podle očekávání přijala společné doporučení Ministerstva financí České republiky a České národní banky zatím nestanovit cílové datum přijetí eura. Rozhodnutí vychází z letošního dokumentu „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“. Ten každoročně mapuje ekonomickou připravenost k přijetí eura, která se pravidelně vyhodnocuje již od vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004.
Letošní materiál konstatuje, že „v bezprecedentních podmínkách pandemie COVID-19 a souvisejícího celosvětového ekonomického propadu splní Česká republika letos s největší pravděpodobností pouze jedno z maastrichtských konvergenčních kritérií, a to kritérium týkající se úrokových sazeb“. Kritéria stavu veřejných financí ani cenové stability plněna nebudou. Poslední kritérium hodnotící účast v mechanismu směnných kurzů formálně plnit nelze, protože se příslušného kurzového mechanismu Česká republika neúčastní.
Za překážku vstupu do měnové unie vláda považuje nedokončený proces reálné ekonomické konvergence české ekonomiky, kde odstup u většiny klíčových ukazatelů, zejména pak cenové a mzdové úrovně, zůstává značný. Nadále se rovněž významně odlišuje struktura českého hospodářství vůči eurozóně, což by komplikovalo výkon jednotné měnové politiky. Jak dále konstatuje přijatý materiál, vzhledem ke stárnutí populace není také dořešen problém dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, jejichž stabilizační působení by mělo po přijetí eura částečně nahradit ztrátu autonomní měnové politiky.
Naopak pro přijetí eura dlouhodobě hovoří vysoká míra otevřenosti české ekonomiky a její velká obchodní i vlastnická provázanost s eurozónou. „Pozitivně lze hodnotit také relativně stabilní kurz koruny k euru, a to i během letošního hlubokého ekonomického poklesu, obnovenou sladěnost finančních trhů České republiky a eurozóny či odolný bankovní sektor v České republice,“ konstatuje dokument.
