Pro rok 2023 počítá česká vláda opět s deficitním rozpočtem; za celý letošní rok by saldo mělo dosáhnout 295 mld. Kč. Podle dat za leden hospodařil v prvním letošním měsíci stát s deficitem ve výši 6,8 mld. Kč. Ve srovnání s loňským rokem se jedná o horší výsledek, tehdy se ale veřejné finance nacházely v rozpočtovém provizoriu, které omezovalo výdaje státu na jednu dvanáctinu vůči rozpočtu z předchozího roku.
Proti roku 2021 je výsledek zlepšením, kdy v předminulém roce dosahoval deficit po prvním měsíci více jak 30 mld. Kč. Historicky bylo lednové hospodaření spíše otázkou kladných čísel a za posledních 15 let je to teprve potřetí, kdy je první výsledek v roce záporný.
Proti situaci před rokem došlo k nárustu jak na straně výdajů, tak na straně příjmů. Zkreslení na výdajové straně vedlo k výraznějšímu růstu, o 14,4 % (+17,5 mld. Kč). Příjmová strana rostla o 5,4 % (6,8 mld. Kč).
„Na příjmové straně je zajímavé inkaso daně z přidané hodnoty, které rostlo „jen“ o 6,0 % (+2,0 mld. Kč). Zatímco směrem vzhůru tlačí výběry především vysoká inflace, negativně se projevuje klesající poptávka, která se i právě kvůli vysokým cenám dostala vůči loňskému roku pod tlak. K tomu se přidal i efekt menšího počtu pracovních dní. Z pohledu mzdové dynamiky je pak zajímavá složka příspěvků z pojistného na sociální zabezpečení, která na rozdíl od daně z příjmu není dotčena legislativními změnami. Objem zde meziročně rostl o 7,0 % (+3,6 mld. Kč), což vzhledem k srovnatelné míře nezaměstnanosti naznačuje i zhruba jakým tempem v lednu rostly nominální mzdy,“ komentuje data Vratislav Zámiš, analytik Raiffeisenbank.
I na straně výdajů lze narazit na některé zajímavé položky. O 14,3 % (9,4 mld. Kč) rostly běžné transfery podnikatelům. Zde se podle analytiků již projevují první kompenzace za dodávky elektřiny a plynu z důvodu zastropování cen. Zajímavý je i výrazný nárůst výdajů na obsluhu státního dluhu z 1,9 mld. Kč na 9,8 mld. Kč. Ten je dán zejména vyplácením výnosů protiinflačních dluhopisů, kdy největší popularitu získala poslední emise z roku 2021. Další emise již byly pozastaveny.
„Celkově výsledky z prvních měsíců roku patří mezi méně vypovídající, kdy některé položky zůstávají více rozkolísané O to více, když v první části loňského roku hospodařil stát v rozpočtovém provizoriu. Letošní deficit (-295 mld. Kč) by měl podle nejnovější prognózy MF ČR odpovídat 4,2 % HDP a celkový dluh státu by se měl prohloubit na 45,8 % HDP. Podobný vývoj očekáváme i v rámci naší prognózy. Pod 3 % by se podle nás deficit mohl dostat již v roce 2024,“ říká Vratislav Zámiš.
