Plnění státního rozpočtu si v roce 2025 zatím vede lépe než v minulém roce, když deficit ke konci letošního února činí 68,6 mld. Kč. To je zhruba o třetinu nižší schodek než za první dva měsíce loňského roku. Nicméně to zatím neznamená, že schválený rozpočet bude dodržen či dokonce skončí výrazně pod plánem. Se soudy je třeba počkat, protože rozpočet se nevyvíjí lineárně a otázkou bude také výše ekonomického růstu v letošním roce.
Příjmy ve srovnání s minulým rokem vzrostly o necelých 9 % (+23,4 mld. Kč), když inkaso daní stouplo o 12 % (+14,6 mld. Kč) i v souvislosti se změnou rozpočtového určení daní (tzv. RUD). Zvýšil se výběr na pojistném o více než 9 mld. Kč, v relativním vyjádření pak o necelých 8 %, což naznačuje pokračující solidní nárůst mezd českých zaměstnanců. Zároveň se nejedná pouze o růst v nominální výši, ale především při započítání inflace, která se od začátku loňského roku pohybuje mezi 2-3 %.
Postupné obnovování kupní síly tuzemských domácností vede spotřebitele k vyšším útratám, což se pozitivně projevuje i na příjmech státního rozpočtu. Na inkasu daně z přidané hodnoty vybral stát meziročně více o takřka 9 %, absolutně pak o více než 5 mld. Kč. Rovněž byl zaznamenán silný nárůst u spotřebních a energetických daní (+14,9 %, +3,6 mld. Kč), kde se kromě vyšší spotřeby projevil také efekt vyšší daně na tabák a rovněž se nově od tohoto roku daní zahřívané tabákové výrobky (např. e-cigarety).
Výdaje byly oproti minulému roku nižší o 3 % (-10,5 mld. Kč), přičemž hlavní roli poklesu sehrála nižší podpora poskytovaná v oblasti energií (-12,5 mld. Kč). Zároveň v únoru byly méně předfinancovány projekty na výzkum, vývoj a inovace (-3,8 mld. Kč). Naopak se navýšily dotace regionálnímu školství (+4,2 mld. Kč), podpora sportu (+3,2 mld. Kč) a sociální dávky (+2,3 mld. Kč).
K navýšení v poslední zmíněné oblasti přispívá zejména řádná valorizace důchodů, díky čemuž se zvyšuje průměrný důchod o 1,7 %. Snížily se transfery státním fondům, ať už se jednalo o Státní zemědělský intervenční fond, Státní fond dopravní infrastruktury či Státní fond životního prostředí.
Kapitálové výdaje byly meziročně nižší o 3,5 mld. Kč, nicméně podstatné je zejména, aby šly do oblastí, které přinesou české ekonomice přidanou hodnotu a nasměřují jí k vyššímu hospodářskému růstu. Obsluha státního dluhu sice poklesla o 1 mld. Kč, resp. o 10 %, v dlouhodobém měřítku, pokud neukočírujeme veřejné finance, budou náklady na dluhovou službu ale růst.
Z plnění státního rozpočtu za první dva měsíce tohoto roku nelze dělat velké závěry, ačkoli průběžný výsledek je relativně příznivý. Bude ovšem nutné počkat na další měsíce, jak v souvislosti s dopady konsolidačního balíčku přijatého v minulém roce, tak s výkonem české ekonomiky, před kterou stojí nemalé výzvy. Zároveň je třeba uvažovat v delším horizontu, kde vezme český stát peníze na nutné zvýšení obranných výdajů, přičemž by se měl vyvarovat cestě na dluh.
Autorem textu je Martin Kron, analytik Raiffeisenbank
