Koruna minulý týden odevzdala část zisků vůči euru, které během své posilovací jízdy od začátku roku nabila. Týden zakončila na EUR/CZK 24,50 a od pondělí tím oslabila o necelé půl procento. Vedlo se jí hůře než ostatním měnám regionu – polský zlotý oproti euru zhruba stagnoval a maďarský forint si připsal 0,3 %.
Během dneška koruna zatím osciluje okolo 24,45. Podnět k posilování z titulu zvýšení úrokových sazeb ČNB a jestřábích komentářů byl, zdá se, již vyčerpán, což reflektuje i pozastavení růstu sazeb na forwardovém trhu. Ten počítá na horizontu šesti měsíců s hlavní úrokovou sazbou u 5 %. Nárůstu sázek ještě výše patrně zamezily komentáře guvernéra Rusnoka, který se nechal slyšet, že je pro něj těžko představitelné, aby sazby překročily 5 % hranici. Ve stejném duchu se vyjádřil i M. Mora, který vidí úrokovou sazbu v prvním čtvrtletí spíše těsně pod 5 %.
V naší aktualizované projekci hlavní úrokové sazby očekáváme navýšení sazeb na únorovém zasedání o 75bb z 3,75 % na 4,50 % a na pozadí očekáváného výrazného nárůstu inflace v lednu (podle našich propočtů přes 9 %), počítáme s dalším a posledním zvýšením sazeb o 25bb na 4,75 % na březnovém zasedání. Současně naši kolegové z RBI přesunuli očekávané zvýšení amerických sazeb z letošního září na březen, což ještě více podpoří odliv kapitálu do dolarových aktiv. Vyšší úrokový diferenciál vůči euru tak podle nás sám o sobě nebude dostatečným tahounem posilování koruny.
Po přechodném posílení koruny v březnu, v době dosažení vrcholu cyklu zvyšování sazeb ČNB, by tak koruna měla opět korigovat ke slabším hodnotám. Náš výhled pro EUR/CZK dáváme na pozadí změn ve výhledu domácích a amerických sazeb prozatím pod revizi.
Z pohledu tohoto týdne ekonomický kalendář nezahrnuje významné kurzotvorné údaje. Dnešní zveřejnění výrobní inflace za prosinec, které přineslo překvapivý, i když mírný, meziměsíční pokles cen (poprvé za 12 měsíců), nechala koruna bez povšimnutí. A další impulzy z domácí ekonomiky již nedorazí. Z USA a eurozóny zazní jen indikátory sentimentu.
Zajímavější může být čtvrteční zveřejnění zápisu z posledního zasedání ECB, které by mělo ve srovnání s Fedem poukázat na relativně nižší obavy z vývoje inflace. V eurozóně jde zhruba polovina nárůstu inflace na vrub cenám energií a narozdíl od USA data zatím nenasvědčují vzedmutí mzdových tlaků.
Autorem textu je David Vagenknecht, analytik Raiffeisenbank
