Koruna má za sebou další odpočinkový týden, kdy neopustila úzké pásmo mezi 24,70-24,75 EUR/CZK. Horní hranice přitom patrně i nadále představuje úroveň, přes kterou ČNB není ochotná korunu pustit a intervenuje zde v její prospěch. V opačném případě by domácí měna mohla mít tendence oslabovat hlouběji za tuto úroveň.
Z pohledu ekonomických dat žádná výrazně pozitivnější zpráva nepřišla a koruna tak nedostala kýženou pomocnou ruku, která by pomohla prodejní tlak zastavit. Naopak výsledek PMI pro zpracovatelský sektor, který skončil výrazně pod očekáváním, představuje hrozbu slabšího HDP do dalších kvartálů.
Poprvé od roku 2020 se předstihový index propadl pod hranici 50 bodů značící pokles výroby. K tomu zveřejněný zápis z ČNB ukázal již v minulé publikaci zmiňovanou neochotu holubic v bankovní radě přistoupit na jakékoliv navýšení sazeb, což také koruně do karet nehraje. Do třetice není příznivý ani vývoj na eurodolaru, kdy euro se propadlo v důsledku pesimismu ohledně dalšího ekonomického vývoje až zpět k hranici 1,04 EUR/USD.
Co čekat od nadcházejícího týdne? Z reálných ekonomických dat dorazí čísla ohledně průmyslu a zahraničního obchodu (čtvrtek), důležitější inflace ale přijde až příští týden. I vzhledem k volným dnům uprostřed tohoto týdne lze očekávat spíše menší objemy a umírněný vývoj v okolí 24,70 EUR/CZK.
I nadále platí, že ostře sledovaná budou případná vyjádření nových členů bankovní rady k možnostem dalšího utahování měnové politiky, a i názory týkající se pokračování devizových intervencí. Pomoci by koruně mohla jen jestřábí otočka naznačující naději na pokračující srpnové zvyšování sazeb.
Ze zahraničí pak finanční trhy budou slovo od slova prostudovávat zápisky z posledního zasedání Fedu (6.7.) a ECB (7.7.). U Evropské centrální banky bude sledován především jakýkoliv náznak toho, co by ji mohlo přinutit k přehodnocení avizovaného 25bb červencového hiku na dvojnásobek, resp. zda se naplňují podmínky, aby k takovému zvýšení došlo alespoň v září.
Zároveň ale bude důležitý i postoj členů k případnému slabšímu ekonomickému růstu a zdali by takový vývoj mohl významněji ovlivnit budoucí střednědobý plán na utahování měnové politiky. U Fedu pak budou aktéři na trhu hledat důvody, které vedly k překvapivému 75bb hiku a zdali aktuální situace nahrává ve prospěch dalšího stejně razantního zvýšení.
Autorem textu je Vratislav Zámiš, analytik Raiffeisenbank
