Hospodářská krize způsobená pandemií Covid-19 měla podle předpokladů přinést krachy firem a růst platební neschopnosti v celé eurozóně. Loni však počet úpadků firem ve všech hlavních evropských ekonomikách poklesl. „Podle naší analýzy existuje vysoký počet tzv. skrytých insolvencí. Ty byly spíše odloženy, než aby se jim skutečně zabránilo. V Evropě je velký počet neživotaschopných společností, jejichž bankrot je jen otázkou času,“ řekl Ján Čarný, generální ředitel pojišťovny COFACE pro Českou republiku a Slovensko.
Skutečný dopad krize Covid-19 zůstane nejasný, dokud podniky nezveřejní své finanční zprávy. „Naše simulace ukazují, že i přes stabilizační účinek vládní podpory se finanční zdraví podniků v roce 2020 znatelně zhoršilo, což by normálně vedlo k nárůstu insolvence. Podle našeho modelu měla insolvence v roce 2020 vzrůst o 19 % ve Španělsku, o 6 % ve Francii, o 6 % v Německu a o 7 % v Itálii. To, že místo toho počty insolvencí poklesly, naznačuje, že mnoho insolvencí bylo spíše odloženo než zastaveno. Rok 2020 tak zanechal velké množství „skrytých insolvencí“, které se projeví v budoucnu,“ řekl Ján Čarný.
Velikost skrytých insolvencí odhaduje na přibližně 44 % insolvencí z roku 2019 ve Francii (22 500), 39 % v Itálii (4100), 34 % ve Španělsku (1600) a 21 % v Německu (3950). Bez státního zásahu by insolvence byly řádově vyšší. V Německu Coface odhaduje počet skrytých insolvencí na 3950 (což je 21 % insolvencí z roku 2019). Na začátku pandemie přitom společnost Coface očekávala, že se insolvence v Německu v roce 2020 zvýší o 9 % – ale nakonec poklesly o 15 %.
Ne všechny skryté insolvence se zřejmě projeví již letos. Rozhodující bude kontinuita insolvenčních moratorií, opatření na podporu ekonomiky a podpora firem ze strany bank. Proces „dohánění“ skryté platební neschopnosti z minulých měsíců v letošním a příštím roce bude podle expertů přímo úměrný postupnému ukončování protiepidemických opatření a návratu do normálu. Ten zas bude závislý na rychlosti proočkování populace jednotlivých zemí.
