Vskutku tíživý byl přechod do sezóny chladných měsíců pro tuzemský průmysl, jehož výrobci jako by upadali do hlubšího zimního spánku. Po nadějném zářijovém výsledku přišel v říjnu pokles o 2,1 %, který byl podle dnes zveřejněných dat ČSÚ za listopad umocněn ještě hlubším meziročním propadem o 2,7 % v reálném vyjádření.
V rámci analytické obce byl v průměru očekáván jen mírnější pokles, skutečnost však dala za pravdu spíše naší pesimističtější prognóze (ač ne v plném rozsahu), která byla výsledku nejblíže. Každopádně je z dnešních dat již evidentní, že celkově vykáže objem průmyslové výroby za rok 2024 další pokles, a dokonce větší než v roce 2023 (-0,8 %).
Z dat vyplývá znepokojivé zjištění, že aktuální situace stále silně závisí na problémovém vývoji v zahraničí, když dopad poklesu externí poptávky převýšil zvýšení zakázek z tuzemska.
Pohledem na jednotlivá odvětví evidujeme v listopadu výrazný propad výroby v automobilovém sektoru (-7,1 % r/r), kterou jsme zaznamenali již s předstihem, když výroba osobních automobilů výrazně zaostala za loňským výsledkem. Propad je částečně dán loňskou vysokou srovnávací základnou, přesto je zřejmé, že český automotive čelí, a zejména výhledově bude čelit, značným výzvám, ať už v podobě trendového přechodu na elektromobilitu, hrozících striktnějších emisních cílů EU, ale i dopadu případných importních cel ze strany USA, kam putuje český export zejména skrz Německo.
Tyto faktory budou výzvou pro profitabilitu i ostatních výrobců v rámci EU, kde předpokládáme, že v letošním roce budou negativní rizika převažovat nad případnými pozitivy. Související výroba ostatních dopravních prostředků na tom přitom není lépe, když v listopadu zaznamenala nejhlubší pokles ze všech odvětví (-16,3 % r/r).
Po výrobě motorových vozidel byla v listopadu největší brzdou průmyslu výroba strojů a zařízení, která k jeho poklesu přispěla ve výši až -0,7 p.b., když sama poklesla o 9,4 % r/r. Pozitivně tentokrát působila naopak výroba nekovových minerálních výrobků či výroba kovodělných výrobků (kromě strojů a zařízení).
Průmyslová výroba stále neotočila list a zůstává v silném útlumu, když klesá nejen objem produkce, ale i nových zakázek, a to zejména těch ze zahraničí.
Nové zakázky v listopadu také nepotěšily, když jejich hodnota reálně klesla o 1,4 % meziročně. Z dat přitom vyplývá znepokojivé zjištění, že aktuální situace stále silně závisí na problémovém vývoji v zahraničí, když dopad poklesu externí poptávky převýšil zvýšení zakázek z tuzemska. Výrazně vzrostly zakázky ve výrobě ostatních dopravních prostředků (+45,1 % r/r), což zvyšuje naději na obrat v tomto nyní ochablém sektoru. Naopak v případě výroby strojů a zařízení se poptávka dále propadá, když zakázky poklesly o -10,6 % r/r).
Na trhu práce v průmyslu zůstává situace pohledem zaměstnanosti téměř beze změny, když její meziroční pokles činí, stejně jako v říjnu, 2 %. Snížil se však tlak na růst mezd, který nyní v průměru dosahuje 4,3 % r/r (vs 7,2 % v říjnu).
Průmyslová výroba stále neotočila list a zůstává v silném útlumu, když klesá nejen objem produkce, ale i nových zakázek, a to zejména těch ze zahraničí. Očekáváme, že na klíčových exportních trzích dojde v letošním roce k oživení, míra rizik je však vysoká. Zároveň zůstává výzvou i přechod na výrobu s vyšší přidanou hodnotou, kterou lépe zvládá např. automotive, hůře však např. výroba strojů, ale i těžba a dobývání a další energeticky náročná odvětví.
Autorem textu je Vít Mikušek, analytik Raiffeisenbank
