Závěr loňského roku přinesl překvapivě rychlý růst mezd, když ve 4. čtvrtletí průměrná hrubá měsíční mzda v nominálním vyjádření vzrostla meziročně o 6,5 % na 38 525 korun. Reálně, po očištění o spotřebitelskou inflaci, růst průměrné mzdy činil 3,8 %. O něco slabší byl růst takzvané mediánové mzdy, která vzrostla meziročně o 5,4 % v nominálním vyjádření.
V souhrnu za celý loňský rok průměrná mzda vzrostla reálně o 1,2 % na 35 611 korun. Rychlejšímu růstu reálných mezd loni zabránila vyšší inflace. Vývoj mezd byl loni zároveň výrazně poznamenán vládními restriktivními opatřeními na eliminaci pandemie Covidu19.
Mzdy ve 4. čtvrtletí sice v průměru rychle rostly, ale vývoj v rámci jednotlivých odvětví byl velmi diferenciovaný. Výrazně rychlejší byl růst platů ve veřejné sféře oproti růstu mezd v soukromém sektoru. Specifickým případem byl silný růst průměrné mzdy o 31 % ve zdravotnictví, což souviselo s výplatou „covidových“ odměn. Dvouciferně (10,6 %) však rostly i platy ve školství. O téměř 10 % rostla i průměrná mzda v administrativě, kde však zároveň došlo k prudkému poklesu zaměstnanců.
V některých odvětvích však průměrná mzda meziročně poklesla. Týkalo se to činností v oblasti nemovitostí, ubytování stravovaní a pohostinství a také peněžnictví a pojišťovnictví. V případě peněžnictví však za poklesem mezd pravděpodobně stála daňová optimalizace s přesunem výplat odměn do letošního roku. To naopak rozhodně neplatí pro stavování, kde došlo zároveň k významnému odlivu zaměstnanců (téměř o pětinu).
„Solidně mzdy v závěru loňského roku rostly ve zpracovatelském průmyslu (3,9 %), avšak i zde byl vývoj diferenciovaný podle toho, jak se dařilo jednotlivým odvětvím. Nadprůměrně k průměru v průmyslu rostly mzdy v automobilovém sektoru, kterému se ve druhé polovině roku dařilo. Slabý byl naopak růst mezd ve strojírenství, kde se produkce rozjížděla o poznání pozvolněji,“ říká analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
„Celkově růst mezd v závěru loňského roku jednoznačně překvapil směrem nahoru. K rychlejšímu růstu mezd pomohly vyplacené bonusy zdravotníkům a rychlejší růst platů ve školství. Pokud firmy propouštěly, tak to bylo více ve skupině nízkopříjmových zaměstnanců, což rovněž táhlo průměrnou mzdu vzhůru. A v neposlední řadě kartami částečně zamíchala i daňová optimalizace, respektive pravděpodobný přesun výplaty odměn v některých odvětvích do 1. čtvrtletí letošního roku,“ doplňuje Novák.
