Na pozadí velkého ekonomického dění se odehrává i jiný důležitý příběh: dramatický propad produktivity práce. Data z USA ukazují, že v první polovině roku se produktivita práce propadla o více než 3 %, což nemá v poválečné americké ekonomice obdoby.
Ekonomové sice upozorňují, že se jedná o špatně měřitelný a navíc volatilní ukazatel, faktem však je, že výkon americké ekonomiky se v prvním pololetí jednoznačně snížil, přičemž zaměstnanost se výrazně zvedla. „Účetně vzato to nemůže znamenat nic jiného, než že produktivita práce poklesla. Navíc situace se nemusí změnit ani ve třetím čtvrtletí, neboť červencový růst zaměstnanosti byl masivní, přičemž ostatní makroekonomické indikátory ukazují přinejlepším na stagnaci ekonomiky,“ upozorňuje Jan Čermák, analytik ČSOB.
O důvodech propadu produktivita práce se lze zatím jen dohadovat. Jedním z vysvětlení může být, že pádivá inflace působí v ekonomice „kontraproduktivně“. „Druhé vysvětlení může například spočívat v tom, že pandemie produktivitu práce srazila níže. Mohlo se tak stát z čistě zdravotních důvodů, anebo možná nemají pravdu často citované studie, že home-office produktivitu práce zvýšil,“ říká Čermák.
Téma poklesu produktivity práce je podle něj také nutné vidět v celkovém makroekonomickém kontextu, který se stále točí kolem inflace. Spojenou nádobou jsou i data o jednotkových pracovních nákladech; růst těchto nákladů byl v první polovině roku v USA dokonce dvouciferný.
