Německý parlament včera schválil historickou změnu v rozpočtové politice. Pod taktovkou CDU/CSU, SPD a Zelených byla rozvolněna dluhová brzda, což umožňuje masivní navýšení investic do obrany a infrastruktury. Německo tak po mnoha dekádách hlásí odklon od vysoce konzervativní a současně svazující fiskální politiky směrem k podpoře hospodářského růstu a vlastní bezpečnosti ve zvláště nejistých časech po nástupu Donalda Trumpa.
Jaké dopady německé fiskální bazuky očekáváme? V první fázi zejména zlepšení sentimentu na úrovni podniků i domácností, což může zlehka vylepšit už letošní růst německé ekonomiky.
Součástí fiskálního balíčků jsou tři hlavní opatření. Za prvé, investice v rozsahu 500 mld. euro do infrastruktury v následujících dvanácti letech (1 % HDP ročně), z čehož bude – jako ústupek Zeleným – směřovat jedna pětina do zelené transformace. Za druhé, výdaje na obranu nad 1 % HDP jsou vyňaty z dluhové brzdy a německá vláda tak může z aktuálních 2,1 % HDP směřovat k cíleným 3,5 % HDP. Za třetí, spolkové země mohou nově vykázat (strukturálně) deficitní hospodaření v rozsahu 0,35 % HDP, podobně jako centrální vláda.
Finální schválení balíčku se odehraje v pátek ve Spolkové radě (Bundesrat), kde rozhodují regionální vlády. Podle nastupujícího premiéra F. Merze ale nepůjde o žádnou překážku.
Pro českou ekonomiku je schválení rozpočtového balíčku dobrou zprávou.
Jaké dopady německé fiskální bazuky očekáváme? V první fázi zejména zlepšení sentimentu na úrovni podniků i domácností, což může zlehka vylepšit už letošní růst německé ekonomiky. Investice do infrastruktury (a v menší míře také do obrany) ale viditelně vylepší růst HDP až v letech 2026 a 2027, kdy dojde k jejich realizaci. Vzhledem k tomu, že německá ekonomika operuje dlouhodobě pod svým potenciálem, se příliš neobáváme silných inflačních tlaků. Částečnou brzdou růstu ale mohou být vyšší úrokové sazby, zejména na dlouhém konci výnosové křivky, které jsou určující pro investiční aktivitu podniků.
Pro českou ekonomiku je schválení rozpočtového balíčku dobrou zprávou. S výkonem německé ekonomiky je totiž ta naše dlouhodobě silně svázána (zhruba třetina vývozů směřuje do Německa) a její oživení se projeví vyšším růstem také v Česku. Hrubým odhadem zhruba o 0,2-0,3 p.b. HDP v roce 2026. O vzpruhu půjde především pro exportně orientovanou část průmyslu, která již více než dva roky čelí zabrzděné zahraniční poptávce.
Autorem komentáře je Dominik Rusinko, hlavní ekonom ČSOB Private Banking
