Národní rozpočtová rada (NRR) ve svém pravidelném čtvrtletním stanovisko k vývoji hospodaření sektoru veřejných institucí a k nastavení fiskální rozpočtové politiky vládu nešetří. Konstatuje, že veřejné rozpočty zakončí letošní rok ve významné nerovnováze. I když je z aktuálních čísel podle NRR zřejmé, že skutečný schodek státního rozpočtu bude příznivější než schválených 500 miliard korun. „Ukazuje se tedy, že poslední novelizace deficit zvýšila nadměrně, na což Národní rozpočtová rada opakovaně poukazovala,“ stojí ve stanovisku.
Dále NRR mimo jiné:
- upozorňuje, že po schválení navržených změn v daních by strukturální saldo dosáhlo -6,4 % HDP. Prohloubení strukturálního salda významně nad rámec 4 % HDP však NRR nepovažuje v tuto chvíli za makroekonomicky potřebné, protože po předpokládaném odstranění restriktivních opatření během roku 2021 (což by měly umožnit mimo jiné pozitivní efekty předpokládaného očkování proti onemocnění COVID-19) dojde k eliminaci hlavních bariér pro obnovení ekonomického růstu,
- konstatuje, že kvalita rozpočtového procesu byla v letošním roce významně narušena nerespektováním základních zásad, především pak zásady úplnosti a reálnosti rozpočtové dokumentace. Důvodem je mimo jiné to, že současně s projednáváním návrhu státního rozpočtu na rok 2021 s plánovaným deficitem 320 mld. Kč došlo v Poslanecké sněmovně ke schválení významné úpravy v daních. Poslanecká sněmovna tak byla nucena hlasovat o státním rozpočtu, jehož ukazatele byly nereálné. NRR v této souvislosti apeluje na to, aby v rozpočtovém procesu nebyla podceňována role sice neformálních, ale dlouhodobě osvědčených pravidel,
- upozorňuje, že přetrvává přístup, kdy místo přizpůsobování veřejných rozpočtů fiskálním pravidlům, jsou fiskální pravidla naopak rozmělňována dle aktuální potřeby vlády. Dochází tak ke snižování účinnosti samotného institutu fiskálních pravidel, což zvyšuje pravděpodobnost problémů veřejných financí ve střednědobém horizontu,
- považuje zvolený koncept stimulace ekonomiky prostřednictvím výrazného snižování daně z příjmů fyzických osob v současné situaci za makroekonomicky nevhodný, protože je založen na předpokladu, že zvýšení disponibilních příjmů domácností povede k nárůstu spotřebních výdajů, a tedy i posílení ekonomického růstu. Účinnost tohoto přístupu je však velmi sporná, neboť ochota domácností utrácet je výrazně ovlivňována pozicí v ekonomickém cyklu. Existuje značné riziko, že domácnosti v očekávání negativního ekonomického vývoje zvýší míru úspor a spotřební výdaje se změní jen omezeně,
- za významný problémem označuje rovněž to, že masivní snižování daní bez významnější kompenzace na výdajové straně přiblíží datum kolize s tzv. dluhovou brzdou, která stanovuje maximální přípustný poměr dluhu sektoru veřejných institucí k HDP na 55 %. Celkové dopady aktuální podoby schváleného daňového balíčku na veřejné rozpočty lze odhadovat na 1,9 % HDP. Strukturální saldo by se tak pro rok 2021 prohloubilo až na úroveň 6,4 % HDP. Pokud by byla následně prováděna konsolidace v rozsahu 0,5 % HDP ročně, jak předpokládá schválená úprava zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, došlo by k nárazu na dluhovou brzdu již kolem roku 2025,
- upozorňuje, že uvolňování fiskální politiky v podobě masivního snižování příjmových daní má významné negativní dopady také na příjmy rozpočtů územních samosprávných celků. Aktuálně schválené snížení daní by znamenalo výpadek příjmů ve výši 27 mld. Kč v případě obcí a výpadek téměř 10 mld. Kč u krajů. Takový výpadek příjmů nejsou obce a kraje schopny vyřešit snižováním běžných výdajů. Lze tedy očekávat, že reakcí obcí a krajů na pokles daňových příjmů bude významné omezení investičních výdajů, což by mělo makroekonomicky negativní dopady a působilo by to procyklicky. NRR se proto domnívá, že při takto razantním snižování daní by měly místní rozpočty obdržet kompenzaci v podobě nespecifické dotace ze státního rozpočtu, nebo změny rozpočtového určení daní.
