Bank of America, druhá největší banka v USA, radí svým klientům nakupovat české koruny. Její nové doporučení vychází z obavy z výrazného letošního zdražení přepravních nákladů, ropy i potravin. Má k němu dojít v celosvětovém měřítku, ale právě země typu České republiky mohou být podle banky zasaženy opravdu zásadně. To přiměje centrální banky, v tuzemském případě Českou národní banku, aby rychleji zvyšovala své základní úrokové sazby. Jejich růst pak zatraktivní korunu v očích mezinárodních investorů, neboť korunové úložky budou úročeny ještě atraktivněji než doposud například v porovnání s úložkami eurovými. V eurozóně inflace není tak výrazná jako v ČR.
„Trh v rostoucí míře sází na to, že Česká národní banka zvýší své základní úrokové sazby dokonce už letos v prvním pololetí. Koruna proto vůči euru posílila na svoji nejsilnější úroveň vůči euru od první poloviny loňského března. Českou měnu tak nijak neoslabil ani plán ministerstva financí hospodařit letos s maximálním možným schodkem ve výši 500 miliard korun, namísto dosavadního záměru nepřekročit deficit 320 miliard,“ konstatuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Tuzemské měně nahrává také loňský rekordní přebytek zahraničního obchodu, čítající 190 miliard korun, a rovněž historicky rekordní loňská přebytek běžného účtu platební bilance ve výši 180 miliard korun. Tyto přebytky znamenají, že exportéři loni směňovali utržené devizy do korun (aby mohli v korunách vyplácet mzdy nebo odvádět daně apod.) intenzivněji než vývozci směňovali koruny do deviz (aby mohli v zahraničí za devizy nakupovat zboží určené k importu do ČR). Rovněž fakt, že velké tuzemské banky a podniky se zahraniční majetkovou účastí loni kvůli pandemii zadržely výplatu dividend do zahraničí vedl k tomu, že se tolik korun nesměňovalo za devizy, což opět vytváří tlak na zpevnění české měny.
