Důvěra domácích ekonomických subjektů (souhrnný indikátor důvěry) v červenci oproti červnu poklesla o 2,9 bodu na hodnotu 95,1. Zatímco v červnu souhrnný indikátor důvěry vzrostl na hodnotu 98,0, na nejvyšší úroveň za poslední dva roky, tak v červenci došlo k poměrně strmému poklesu a červencová hodnota je pod průměrnou úrovní 2. čtvrtletí.
V červenci navíc došlo k poklesu jak mezi podnikateli (výrazně zásluhou průmyslu), tak i mezi spotřebiteli. Pokles spotřebitelské důvěry navíc pokračoval třetí měsíc v řadě.
V červenci oproti květnu poklesla důvěra podnikatelů o 2,9 bodu na hodnotu 94,5 a to především kvůli snížení důvěry v průmyslu (pokles o 4,9 bodu na hodnotu 89,9). Bohužel se podle mě v červenci potvrdilo, že červnové zlepšení důvěry v průmyslu bylo jen krátkodobým výstřelkem, když kontinuální zlepšování sentimentu v průmyslu zatím není udržitelné.
K tomu, aby spotřebitelská důvěra ze současných hodnot dále rostla je podle mě nezbytný silnější růst mediánové mzdy v dalších čtvrtletích, alespoň na úrovni průměru.
Konkrétně v červenci v průmyslu došlo ke zhoršení hodnocení současné celkové poptávky a zároveň k výraznějšímu poklesu očekávaného vývoje výrobní činnosti v příštích třech měsících (tato položka vykazuje v posledních měsících velmi vysokou volatilitu). Stále více průmyslových podniků navíc vnímá nedostatečnou poptávku jako hlavní bariéru růstu produkce v průmyslu (nejnižší hodnota od pandemického roku 2020).
A v podobném duchu vyznívají i indexy podnikatelských nálad PMI ve výrobě z velkých evropských zemí (především Německo, ale i Francie). Nezbytnou podmínkou udržitelného oživení českého průmyslu zůstává i nadále zlepšení situace ve vnějším prostředí.
Pro úplnost mezi podnikateli v červenci poklesla důvěra i ve vybraných službách (-2,3 bodu) a naopak vzrostla důvěra mezi podnikateli v odvětvích obchodu (+1,7 bodu) a ve stavebnictví (+4,2 bodu).
Spotřebitelská důvěra v červenci třetí měsíc v řadě poklesla (hodnota 98,4) a zamířila tak pod úroveň z letošního března. Pokračující oživení spotřeby domácností tak může být pomalejší, než se očekávalo a než naznačoval silný začátek letošního roku.
K tomu, aby spotřebitelská důvěra ze současných hodnot dále rostla je podle mě nezbytný silnější růst mediánové mzdy v dalších čtvrtletích, alespoň na úrovni průměru, tj. aby se více zlepšovala finanční situace středně a nízkopříjmových domácností. Konkrétně za červencovým poklesem spotřebitelské důvěry stálo zhoršení ve složce finanční situace domácností dnes oproti předchozím 12 měsícům a také nižší ochota spotřebitelů k velkým nákupům v horizontu nejbližších 12 měsíců.
Autorem komentáře je Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta
