Listopadové zasedání bankovní rady ČNB nebude o tom, zda úrokové sazby zvyšovat či nikoliv, ale o tom, jak moc sazby zvýšit. Trh je nyní nastaven na zvýšení úrokových sazeb o 50 bazických bodů, ale vzhledem k aktuálně prudce rostoucí inflaci nelze vůbec vyloučit, že bankovní rada zvýší sazby podruhé v řadě o 75 bazických bodů. Osobně vidím obě možnosti stejně pravděpodobně.
Pro vyšší růst sazeb hovoří silná dynamika vývoje spotřebitelské inflace, rostoucí inflační očekávání a o něco slabší kurz koruny. Pro umírněnější růst sazeb „jen“ o 50 bazických bodů hovoří problémy v automobilovém průmyslu a tím pádem i přerušení hospodářského oživení.
Výhled na inflaci je nejistý
Rozhovory s centrálními bankéři ukazují, že většina členů bankovní rady (pětice Rusnok, Mora, Nidetzký, Benda, Holub) je z aktuálního vývoje inflace a nárůstu inflačních očekávání znepokojena a hodlají tak pokračovat v rychlé normalizaci měnové politiky. Je pravdou, že aktuální růst inflace je velmi prudký a netýká se to jen celkové inflace, ale i její jádrové složky a zároveň i inflačních očekávání.
Pokud vyjdeme z hlavního mandátu ČNB, kterým je cenová stabilita, tak je rychlé zvyšování úrokových sazeb určitě obhajitelné. Druhou stránkou věci je skutečnost, že bankovní rada toho se současným růstem inflace stejně mnoho nezmůže a dopady vyšších sazeb budou ovlivňovat inflaci teprve na horizontu měnové politiky, tj. primárně v období 4. čtvrtletí roku 2022 a 1. čtvrtletí 2023. Výhled na inflaci pro příští rok je zároveň velmi nejistý, a to především z toho důvodu, že významnou roli v inflaci hraje nákladová složka.
Příznivci rychlého zvyšování úrokových sazeb v bankovní radě argumentují tím, že se se zvyšující inflační očekávání mohou začít ve větší míře přelévat do rostoucích mzdových požadavků a roztočit tak mzdově inflační spirálu. Do určité míry je s tímto argumentem nutné souhlasit, protože počet volných pracovních míst výrazně převyšuje počet nezaměstnaných a pracovní trh je tzv. velmi utažený.
Zároveň si však nelze nevšimnout, že většina nabízených pracovních míst je pro nekvalifikované či málo kvalifikované pracovníky a pokud se problémy v automobilovém sektoru prodlouží i do příštího roku a přenesou na další průmyslová odvětví, tak se začne nabídka volných pracovních míst snižovat. Rovněž vyjednávací pozice odborů není podle mě natolik silná, aby došlo k trvalému rozjezdu zmiňované mzdově inflační spirály. Dočasně větší tlak na růst mezd je však pravděpodobný.
Balanc na tenkém ledě
Opatrnější postup ohledně dalšího zvyšování sazeb je podle mě namístě, protože centrální bankéři momentálně balancují na hodně tenkém laně mezi inflaci a křehkostí hospodářského oživení. Domnívám se, že pokud by bankovní rada v listopadu zvýšila sazby pouze o 25 bazických bodů, tak by tím dala najevo, že nebere na lehkou váhu prudký růst inflace, ale zároveň by signalizovala, že si je vědoma rizik na straně hospodářského oživení. Kromě toho by pod tak silný tlak nedostávala podnikový sektor, který v letošním roce bojuje s velmi rychle rostoucími cenami vstupů.
Pokud jde o novou makroekonomickou prognózu, tak ta bezpochyby dozná výrazných změn. Prognóza spotřebitelské inflace pro letošní rok bude upravena významně nahoru, a to pravděpodobně na 3,5 % či ještě výše. Velmi důležitý bude výhled na inflaci pro příští rok, jestli ČNB ponechá prognózu inflaci beze změny či zda výhled na inflaci neposune díky vyšší srovnávací základně v letošním roce lehce dolů. Výraznější změna se dotkne i výhledu na růst HDP pro letošní rok, a to především kvůli omezené produkci automobilů, což bude vykompenzováno vyšším růstem HDP v roce 2022. A upraven bude i výhled na vývoj úrokových sazeb (3M PRBOR) směrem nahoru.
V neposlední řadě bude zajímavé sledovat i to, zda guvernér Rusnok na tiskové konferenci poskytne detailnější informace ohledně obnovení programu odprodeje části výnosů z devizových rezerv od příštího roku.
Autor je analytik společnosti Akcenta
