Koruna má za sebou velmi úspěšné první dny nového roku. Již koncem minulého týdne posílila na EUR/CZK 24,45 a dostala se tak na nejsilnější úroveň od poloviny roku 2011. Dnes ve své jízdě pokračuje, když pokořila hranici 24,40. Ke svižnému posilování dostala koruna impulz od ČNB. Ta těsně před Vánoci překvapivě zvýšila 2T repo sazbu na 3,75 % a avizovala potřebu dalšího zvýšení výrazně nad 4 %.
Finanční trh patrně mezi svátky nestihl před koncem roku tento krok plně zacenit a dohání to ještě v prvních dnech 2022. K tomu navíc přichází další impulzy. V pátek byl zveřejněn zápis z posledního zasedání ČNB, který odhalil obavy o ukotvení inflačních očekávání na zvýšených hodnotách.
Člen bankovní rady Benda se navíc nechal slyšet, že se úrokové sazby možná vyšplhají až k 5 %. Pozitivní dopad měly i data z domácí ekonomiky, kdy průmysl překvapil vyšším objemem výroby a saldo zahraničního obchodu se po 5 měsících dostalo do plusu. Investoři tak opět navyšují sázky na růst úrokových sazeb. FRA sazby ukazují na horizontu 3 měsíců sazby okolo 4,7 % a 6 měsíců na 5 %. Kromě koruny se daří i měnám regionu, zlotému a forintu. My v únoru očekáváme další nadstandardní navýšení hlavní úrokové sazby, která by v prvním čtvrtletí mohla dosáhnout úrovně poblíž 4,5 %.
Zveřejnění tuzemských ekonomických dat v následujících dnech by mělo jít ve směru potřeby dalšího zvyšování sazeb, což korunu podpoří v posilování. Růst spotřebitelských cen se v prosinci podle konsensu odhadu vyšplhal z 6,0 % na 6,6 %, přičemž cenové tlaky byly pravděpodobně znovu plošné. Maloobchodní tržby by měly v listopadu navýšit své meziroční tempo, a to nejen v důsledku srovnávací základny.
Údaje o registracích nových vozidel indikují oživení prodeje aut a obavy z pandemie mohly vést k předsunutí vánočních nákupů. Nicméně i přes slibný start koruny do nového roku nedáváme naši konzervativní predikci vývoje kurzu koruny pod revizi. Na obzoru se rýsují dvě rizika. Pokračující šíření omikronu a nejistý další vývoj zatíží investorský sentiment, což bude nahrávat korekci ke slabším hodnotám české měny.
Další překážkou je Fed. Ze zápisu z jeho posledního měnového zasedání vyplývá odhodlanost některých členů bankovní rady k agresivnějšímu zvyšování úrokových sazeb v letošním roce. V tomto směru jdou i poslední data z tamního trhu práce – tvorba pracovních míst sice zaostala za očekáváními, ovšem míra nezaměstnanosti klesla poprvé od úderu pandemie pod 4 % a růst mezd dále zrychlil. Americký trh práce se utahuje s potenciálem začít působit proinflačně.
Nastávající růst zahraničních sazeb zmenší aktuálně vysoký úrokový diferenciál, což vyústí v nižší poptávku po koruně. Úpadek efektu úrokového diferenciálu bude ale částečně kompenzován oživením průmyslu a exportu, se kterým počítáme v průběhu druhé poloviny roku. Na dlouhodobém časovém horizontu pak nadále počítáme s posilováním koruny.
Autorem analýzy je David Vagenknecht, analytik Raiffeisenbank
