Minulý týden přinesl stabilizaci české koruny okolo 25,30 EUR/CZK, kterou jen krátce narušilo vyjádření prezidentky ECB Christine Lagardeové, jež uvedla ve svém rozhovoru, že inflační tlaky polevují v souladu s očekáváními ECB a pokud nedojde k výraznému negativnímu překvapení v ekonomice (např. významný nárůst cen ropy v souvislosti s vývojem na Blízkém východě), je bankovní rada připravena učinit další krok ve své měnové politice.
To v překladu znamená, že první snížení sazeb by mělo nastat v červnu, jak očekává trh a dlouhodobě i naše prognóza. Koruna na tuto zprávu reagovala posílením k hranici 25,20 EUR/CZK, kterou otestovala, aby se v průběhu zbytku týdne vrátila opět k 25,30 EUR/CZK. Potvrdilo se, že ekonomické údaje v rámci minulého týdne příliš neovlivní dění na finančních trzích, které více zajímaly výroky představitelů centrálních bank, další geopolitický vývoj především v oblasti Blízkého východu a potenciální reakce Izraele na íránský útok.
I v tomto týdnu bude celý svět s napětím sledovat, jak se vyvíjí situace na Blízkém východě. Možná další eskalace tohoto konfliktu by kromě pravděpodobného zvýšení cen ropy mohla vytvářet tlak na českou korunu. Pokud by takový vývoj nastal, zvyšovaly by se ceny dovozu, které by tak tlačily inflaci opět směrem vzhůru.
I z tohoto důvodu očekáváme, že ani březnový výsledek inflace, který zůstal na cíli ČNB, nepřiměje většinu bankovní rady zrychlit tempo snižování sazeb. Bankovní rada se tak pravděpodobně přikloní opět k opatrnějšímu přístupu na svém květnovém zasedání (2.5.2024) a sníží, podobně jako na posledních dvou zasedáních, úrokové sazby o 50bb. Z ekonomických dat bude patrně nejzajímavějším prvotní odhad růstu americké ekonomiky v prvním čtvrtletí letošního roku.
Tempo růstu by sice podle trhu mělo zpomalit z 3,4 % na 2,3 %, to ale naznačuje stále robustní ekonomickou aktivitu, především v podobě vyšší spotřeby domácností, což nedovoluje inflaci klesnout blíže k cíli Fedu. Silnou domácí poptávku reflektuje i statistika osobních příjmů a výdajů, které meziměsíčně rostou mírně nad historickým průměrem.
Na konci týdne pak bude zveřejněn cenový index PCE, kterému Fed přiděluje vyšší důležitost. Ten se sice nachází pod 3 %, ale podle odhadu trhu dochází podobně jako u indexu CPI k jeho postupnému navyšování v průběhu letošního roku. To je tak další střípek do mozaiky posunutí zahájení uvolňování měnové politiky ze strany Fedu v čase. To se tak odkládá z června nejdříve na září, rizika ještě pozdějšího snižování sazeb jsou značná.
Autorem textu je Martin Kron, analytik Raiffeisenbank
