Výrobní ceny v průmyslu meziměsíčně i meziročně poklesly shodně o 0,1 % v souladu s naší prognózou. Trh očekával naopak v meziměsíčním i meziročním srovnání nárůst o 0,1 %. Ceny zemědělských výrobců se meziměsíčně zvýšily o 0,9 % a meziročně až o 9,3 %.
Vývoj cen stavebních prací byl zcela totožný jako v lednu, když meziměsíčně vzrostly o 0,2 % a meziročně o 2,4 %. Na druhé straně ceny tržních služeb zrychlily svou dynamiku, když meziměsíčně povyskočily nahoru o 1,7 % a meziročně stouply o 3,5 % (v lednu 3,2 %).
Ceny v zemědělství byly ve srovnání s lednem vyšší o 0,9 %, když nejvíce vzrostly ceny ovoce (+11,6 %). Růst cen byl evidován také v případech skotu (+3,1 %), obilovin (+2,4 %), zeleniny (+2,2 %), olejnin (+2,1 %) či mléka (+0,7 %). Všechny zmíněné potraviny patří mezi základní položky téměř každého spotřebitele, proto se dá předpokládat, že v dalších měsících budou růst ceny potravin.
Ostatně tento trend pozorujeme již od posledního čtvrtletí minulého roku, přičemž od začátku roku zdražování nabralo na intenzitě. V meziročním srovnání byly ceny zemědělských výrobců vyšší o 9,3 %, přičemž do určité míry hraje roli nižší srovnávací základna z minulého roku, kdy ceny v prvovýrobě dokonce klesaly. Nyní se zvýšily především ceny olejnin (+24,7 %), vajec (+22,5 %), ovoce (+21,2 %), skotu (+19,0 %) či mléka (+17,8 %). Naopak poklesly ceny zeleniny (-24,0 %), brambor (-21,5 %) či prasat (-11,4 %). Celkově rostly ceny rostlinné výroby o 8 % a živočišné dokonce o 11,3 %.
Průmyslové ceny ve srovnání s letošním lednem poklesly o 0,1 %, když hlavním vlivem byl pokles cen elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu (-0,3 %). Na trzích se totiž vyvíjejí příznivě spotové ceny elektrické energie či zemního plynu, kdy oproti lednu došlo k jejich poklesu. Dále poklesly ceny základních kovů (-0,9 %), kde se projevuje nízká poptávka po tomto zboží.
Ve srovnání s loňským únorem byly taktéž ceny v průmyslu nižší o 0,1 %, když došlo ke snížení cen opět elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu (-1,6 %). Dále byl zaznamenán výrazný pokles cen koksu a rafinovaných ropných produktů. V případě černého a hnědého uhlí a lignitu dokonce došlo ještě k výraznějšímu snížení cen než v lednu (o více než 4 %), a to o 8 %. Podobně jako u spotřebitelské inflace táhly výrobní inflaci níže ceny energií, kdy bez jejich vlivu by ceny průmyslových výrobců vzrostly o 1,1 %.
Cenový vývoj v průmyslu se zatím nemění, když tomuto sektoru dominuje stále nízká poptávka. V nejbližších měsících zásadnější obrat neočekáváme, rizikem je ovšem další geopolitický vývoj či zintenzivnění obchodní války mezi USA a zbytkem světa. Z cen v zemědělství je zřejmé, že tlak na vyšší ceny potraviny neustane.
Právě ty budou nejzávažnějším faktorem, proč se nepodaří v letošním roce dosáhnout 2% cíle ČNB. I proto zůstane bankovní rada velmi opatrná a úrokové sazby bude snižovat už jen velmi pomalu.
Autorem textu je Martin Kron, analytik Raiffeisenbank
