Vyšší inflace se stává realitou v ČR, ale i v dalších evropských zemích. V EU se meziroční inflace po dvou letech vrátila na hranici dvou procent, a to především zásluhou zemí stojících mimo eurozónu. Premianty v evropském inflačním klání jsou Maďarsko a Polsko, kde se již inflace dostala přes hranici pěti procent. ČR má v tomto řebříčku čtvrté místo.
Vyšší inflační tlaky jsou patrné i v eurozóně, kde se meziroční inflace vyšplhala na 1,6 %, nicméně stále zůstává pod cílovou hranicí ECB. Patrné je, že inflace jde na vrub především energiím, které se na aktuální inflaci podílejí dvěma třetinami. „Jde především o rostoucí ceny pohonných a elektřiny, která za poslední rok zaznamenala výrazný cenový skok, který začínají pociťovat i tamní domácnosti. Jádrová inflace se ovšem navzdory masívnímu tisku eur stále nachází stále pod jednoprocentní úrovní (aktuálně 0,7 %). Takže expanzivní měnová politika se i nadále spíše propisuje do cen aktiv spíše než do spotřebitelských cen,“ říká analytik ČSOB Petr Dufek.
„Je však otázkou, jak dlouho ještě, když vezmeme v úvahu nadcházející oživení (odložené) spotřebitelské poptávky, ke kterému některé země EU po sérií lockdownů míří. Podobně jako v ČR proto bude zajímavé sledovat ceny služeb, které zatím zůstávaly s růstem o necelé procento přece jenom poněkud stranou,“ dodává Dufek. Letní sezóna proto může otestovat nejenom to, co unese zákazník, ale i centrální bankéři, kteří zatím žádnou změnu měnové politiky neavizovali.
