Spotřebitelské ceny v říjnu oproti září vzrostly o 0,2 %. V meziročním srovnání však inflace v říjnu zpomalila na 2,9 % (ze zářijových 3,2 %). Meziroční spotřebitelská inflace v říjnu tak teprve podruhé v letošním roce sestoupila pod 3 %, tedy pod horní hranici tolerančního pásma České národní banky.
„Pod 3 % se inflace pravděpodobně udrží i v závěrečných dvou měsících letošního roku. Výraznějšího zvolnění inflace ke 2 % se však dočkáme až v příštím roce. Česká národní banka na listopadovém zasedání jasně avizovala stabilitu úrokových sazeb v nadcházejících čtvrtletích,“ komentuje to analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
„Inflace se konečně vrátila do svého tolerančního pásma. Vysoké ceny však stále nepříjemně doléhají na domácnosti, kterým se v průběhu koronavirové krize snížily příjmy,“ doplňuje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
V říjnu se oproti září zvyšovaly ceny potravin a sezónně i ceny oděvů s obuvi. V meziměsíčním srovnání naopak klesly ceny elektřiny a zemního plynu.
Hlavním zdrojem růstu spotřebitelské inflace v říjnu v meziročním srovnání byly alkoholické nápoje a tabák společně s potravinami a náklady spojeným s bydlením, které dohromady stály téměř ze dvou třetin za meziročním růstem inflace. U nákladů spojených s bydlením však v posledních měsících dochází ke zpomalování cenové dynamiky a to především u energií.
Ceny lihovin vzrostly o 5,6 procenta a ceny piva o 4,2 procenta. Ještě rychleji rostly ceny tabákových výrobků, které meziročně podražily o 14,1 procenta. Rychlý růst cen zaznamenaly i některé nezdravé potraviny. Například ceny uzenin vzrostly o 5,9 procenta.
Ceny ovoce vzrostly o 13,9 procenta a ceny zeleniny o 6,4 procenta. „Na trhu však můžeme pozorovat i dobré zprávy. Ceny polotučného mléka klesly o 8,2 procenta, ceny vajec se snížily o 4,4 procenta a ceny brambor se propadly dokonce o 18,5 procenta. Lidé rovněž ušetří při využívání telekomunikačních služeb,“ vypočítává Křeček.
