Za roky 2009 až 2021, tedy za třináct let vzrostla v Česku cenová hladina souhrnně o 27,9 %. Pokud budeme pro letošek předpokládat růst cenové hladiny o 10,8 % (prognóza ČNB) a přidáme loňských 15,1 %, tak máme za dva roky de facto totožný růst.
Dlouho očekáváný lednový vývoj spotřebitelské inflace je tu. V lednu oproti prosinci spotřebitelské ceny vzrostly o 6,0 % a v meziročním srovnání inflace zrychlila na 17,5 % z prosincových 16,3 %. Meziroční růst spotřebitelské inflace byl téměř shodný s prognózou ČNB (17,6 %).
Z pohledu meziměsíčního růstu cenové hladiny měl zcela dominantní podíl oddíl bydlení, voda, energie a paliva, když klíčovou proměnou byla cena elektřiny. Ta přešla z měsíce na měsíc v růst o 139,8 %, což bylo dáno kombinací ukončení tzv. úsporného tarifu a lednovým přechodem cen elektřiny na cenové stropy.
Meziměsíční růst cenové hladiny však rozhodně nebyl pouze o elektřině, ale velmi prudce zdražilo i teplo a vodné a stočné. Naopak relativně umírněný by již nárůst cen zemního plynu. V lednu pokračovalo i rychlé zdražování v oddílu potraviny a nealkoholické nápoje (3,9 %). A za pozornost stojí i růst v oddílu rekreace a kultura, což je především sezónní záležitost.
V meziročním srovnání byly v lednu hlavními zdroji růstu cenové hladiny opět oddíly potraviny a bydlení s energiemi, které se dohromady podílely na růstu inflace téměř ze dvou třetin. Meziročně však byla dražší drtivá většina položek spotřebního koše. Pozitivní alespoň je, že v lednu došlo k dalšímu zvolnění dynamiky imputovaného nájemného, což se kladně promítá do zpomalování jádrové inflace. Rovněž pokračuje snižování tempa růstu cen pohonných hmot.
Co očekávat v letošním roce? Lednová inflace nastavila pomyslnou inflační laťku na 17,5 % a v dalších měsících začne docházet k pozvolnému zpomalování inflace, když pod 10 % bychom se mohli dostat v létě. Zároveň je třeba zmínit, že vysoko inflační prostředí v domácí ekonomice zatím přetrvává.
V souhrnu za celý letošní rok se může růst cenové hladiny pohybovat kolem 10 % (riziko odhadu je vysoké). V neposlední řadě je nutné počítat s tím, že stále velmi vysoká inflace bude negativně dopadat na příjmy i spotřebu domácností po celý letošní rok. Bankovní rada ČNB již úrokové sazby zvyšovat nebude, ale na pokles sazeb si na druhé straně počkáme pravděpodobně až na samotný závěr letošního roku.
Autorem komentáře je Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta
