Lepší než očekávaná březnová data ukazují, že český export ustál prvotní šok války na Ukrajině a oproti únoru se hodnota vyvezeného zboží dokonce zvýšila – i když o nepatrných 0,3 % (po sezónním očištění). „Na rovinu je však třeba dodat, že poklesu zabránil růst vývozních cen energií, potravin a dalších položek (v průměru o 4,7 % m/m a 13,2 % meziročně).
Objem vývozu tak poklesl o zhruba 4 % m/m, potažmo o více než 9 % meziročně,“ upozorňuje Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank. Z tohoto důvodu model indexu exportu nově zahrnuje proměnnou zohledňující vývoj cen energií a dalších komodit, čímž zachycuje jejich přímý efekt na vývoj hodnoty exportu. Ve výsledku je predikce meziročního tempa exportu optimističtější, avšak skrze jeho vyšší hodnotu a ne zlepšení výkonu.
„Predikce indexu exportu i nadále předpokládá utlumený výkon bez jasného trendu. Zatímco v květnu mohl vývoz dosáhnout meziročního tempa mezi 4-6 %, v letních měsících je predikováno zpomalení až k 1 % během srpna,“ doplňuje Horská. Odhadovaný vývoj je konsistentní s příchozími daty, která vykazují známky zhoršující se situace v globální poptávce. Kromě upadajícího tempa exportních zakázek v Číně pozorujeme oslabování i v Německu.
Dle PMI pro tamní zpracovatelský sektor objem výroby během května meziměsíčně vzrostl, avšak především díky dokončování rozpracovaných zakázek, zatímco tempo nových objednávek citelně zvolnilo. „Riziko oslabující poptávky se přidává k pokračujícím problémům na nabídkové straně, ochlazování čínské ekonomiky apod., což vysvětluje predikovaný nevýrazný vývoj českého exportu během letních měsíců,“ uzavírá Helena Horská.
