Finanční gramotnost českých středoškoláků je stále poměrně nízká. Znalosti gymnazistů v ekonomii a finanční gramotnosti jsou nicméně významně lepší než v případě žáků jiných škol. Zajímavostí je, že Praha na tom není nejlépe, lepšího skóre dosáhli žáci v Libereckém a Olomouckém kraji. Vyplývá to z informací Institutu ekonomického vzdělávání (INEV). Právě INEV se, za podpory investiční skupiny Leverage, zaměřuje na zavádění akreditovaného předmětu Finanční gramotnost na střední školy.
Institut ekonomického vzdělávání (INEV) už šest let pořádá Ekonomickou olympiádu, díky níž má k dispozici zajímavá data o znalostech studentů v rámci hospodářské politiky, Evropské unie, ekonomie a také finanční gramotnosti. S ohledem na jednotlivé kategorie otázek si žáci v posledním ročníku olympiády nejlépe vedli v těch zaměřených na aktuality, hospodářskou politiku a Evropskou unii. „Průměrná úspěšnost v Ekonomické olympiádě se dlouhodobě pohybuje okolo 50 procent. Zaměřujeme se výhradně na základy ekonomie i finanční gramotnosti, ale přesto narážíme na realitu na školách. V některých testových otázkách a kategoriích dosahují studenti úspěšnosti nad 60 procent. Dobře se orientují například v aktuálních událostech. Průměr ale sráží makroekonomie a právě finanční gramotnost, kde se úspěšnost pohybuje okolo 40 procent,“ říká Martina Bacíková, ředitelka Institutu ekonomického vzdělávání.
Výsledky napovídají, že finanční gramotnost středoškoláků v tuzemsku ještě stále není na potřebné výši. „Umět se postarat o sebe a svou rodinu je důležité pro všechny dospělé. Správa osobních financí k dospělosti neodmyslitelně patří. Proto by finanční gramotnost a informace o tom, jak se postarat o osobní finance měly být na dobré úrovni vyučované na našich školách jako příprava na dospělácký život,“ říká Martina Bacíková. „Víme, že aktivity INEVu úroveň finanční gramotnosti posouvají dopředu, ale stále před sebou máme dlouhou cestu,“ dodává Martina Bacíková.
Martina Bacíková upřesňuje, že i po šesti letech nepříjemně překvapí některé výsledky, kterých žáci dosahují. Jde například o jednoduché úlohy a přepočty úroků na procenta. „Vypadá to jako triviální záležitost, ale v podstatě jsme rádi, když správně odpoví alespoň polovina respondentů,“ uvedla Martina Bacíková. S výpočty úročení mají podle ní problémy i dospělí a nedostatky souvisejí s absencí kvalitního matematického vzdělání. Matematické znalosti však podle ní nejsou všechno. „Zásadní jsou správné finanční návyky, například nebrat si zbytečné půjčky a investovat na horší časy a stáří,“ dodává Bacíková.
Finanční negramotnost bohužel dláždí cestu chudobě, dluhovým spirálám, exekucím, ale také například politickému extremismu. Finanční gramotnost je jeden ze základních předpokladů pro šťastnější život jak jednotlivce, tak celé společnosti. „Naším záměrem je pomoci dostat tento volitelný předmět do co největšího počtu škol, aby mladí lidé pochopili, že peníze jsou dobrý sluha, ale zlý pán, a že je mnohem lepší uvažovat nad tím, jak nechat peníze dlouhodobě pracovat, než si je půjčovat na spotřební statky,“ říká spoluzakladatel skupiny Leverage Jan Boruta. „Ne každý má startovní pozici v životě zrovna ideální, ale i tak realizuje spoustu rozhodnutí, která významně ovlivňují kvalitu jeho života. Chceme tímto napomoci k lepším rozhodnutím a šťastnějším životům,“ doplňuje Jan Boruta.
