Dubnová česká data lehce zaostala za naším očekáváním a ukazují na slabší start do druhého kvartálu – nowcasty v blízkosti 0 % mezičtvrtletně namísto námi i ČNB předpokládaného růstu o + 0,4 %. Navíc včerejší revize Eurostatu přepsala směrem dolů HDP za první kvartál (z 0,1 % na -0,1 %) a eurozóna tak oficiálně spadla v prvním kvartále tohoto roku do technické recese.
I když jde o nejmenší představitelnou recesi a v tuto chvíli se jedná v zásadě o “stará čísla”, nijak pozitivně nevyznívají ani nová čísla z průmyslu a maloobchodu za duben, která spíše ukazují na pokračující lehkou kontrakci. A to samozřejmě může být jistá obtíž i pro české hospodářství.
Předpokládáme, že přes lehký pokles dubnového maloobchodu nakonec dojde v druhém kvartále ke stabilizaci spotřeby domácností s tím, jak se pomalu ale jistě zmírňuje propad české reálné mzdy – od druhého kvartálu by již měla meziročně stagnovat. Na druhou stranu slabší poptávka z “klopýtající” eurozóny může být další komplikací pro český export.
Ten pomáhal české ekonomice v posledních kvartálech výrazně vykompenzovat negativní dopady spotřebitelské recese, avšak nyní sám šlape na brzdu. Již před posledními slabšími čísly z eurozóny jsme sázeli na slabší export kvůli zhoršení podnikatelských nálad v průmyslu a slábnoucímu globálnímu obchodu. Poslední data z eurozóny tak v kombinaci s těmi českými jen zvyšují pravděpodobnost negativní revize našeho výhledu na HDP.
Pro ČNB jsou poslední čísla z reálné ekonomiky argumentem v této chvíli vsadit spíše na stabilitu úrokových sazeb. Věříme, že jejich první pokles přijde až ve chvíli, kdy si centrální banka bude jistá návratem inflace do blízkosti cíle a trvalejším zvolněním jádrových inflačních tlaků. Sám o sobě horší výkon hospodářství podle nás bude sice bankovní radou “vítán” jako “proti-inflační faktor”, asi ale nebude argumentem pro dřívější pokles úrokových sazeb (první pokles odhadujeme v Q4 2023).
Autorem analýzy je Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
