Ekonomika eurozóny ve druhém čtvrtletí vzrostla mezikvartálně o 0,3 % a mírně tak překonala analytický koncensus. Dobrou zprávou je fakt, že si eurozóna udržela tempo expanze z prvních těch měsíců letošního roku. Detailní pohled do struktury HDP zatím není k dispozici, komentáře lokálních statistických úřadů ale signalizují problematické zdroje hospodářského růstu.
Při pohledu do největších ekonomik je obrázek smíšený. Ve Francii (+0,3 %) a Španělsku (0,8 %) mezikvartální růst překonal očekávání. Zčásti však díky nižším importům, což indikuje spíše pozvolné oživení spotřebitelské poptávky. Italská ekonomika přidala dle očekávání 0,2 %, zatímco německá ekonomika opět zklamala.
Oproti předešlému čtvrtletí poklesla o 0,1 % a zůstává tak nadále nemocným mužem Evropy. To není dobrá zpráva pro tuzemskou ekonomiku, zejména průmyslovou výrobu, která je úzce navázaná na aktivitu v největší evropské ekonomice.
Začátek třetího čtvrtletí se ekonomice eurozóny nevydařil. Podnikatelské nálady zklamaly, jak na straně dlouhodobě slabého průmyslu, tak sektoru služeb, kde růstová dynamika překvapivě zvolnila. Jde však pouze o tzv. měkké indikátory a se silnějšími závěry je proto potřeba počkat na tvrdá data. Druhá polovina roku ale každopádně nebude z pohledu růstu jednoduchá a nadále převládají negativní rizika.
Z pohledu ECB je dnešní číslo v souladu s prognózou a nebude překážkou pro nižší úrokové sazby. K tomuto kroku dle nás centrální banka přistoupí na svém zářijovém zasedání, za předpokladu, že příchozí inflační čísla a data o mzdách výrazněji nepřekvapí. Na konci letošního roku odhadujeme depozitní sazbu ECB na 3,25 %, v polovině příštího roku pak na neutrální úrovni 2,75 %.
Autorem textu je Dominik Rusinko, analytik ČSOB
