V Česku přichází postupné rozvolnění protipandemických opatření. Děje se tak ještě v době, kdy se virus Covid-19 stále ještě šíří komunitně. „I proto nečekáme, že si vláda bude moct dovolit výraznější rozvlnění, a i stávající kroky mohou ve finále v kombinaci s vánočními návštěvami a oslavy konce nového roku zadělat na třetí vlnu pandemie na začátku příštího roku,“ komentuje to hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Ve většině Evropy bude zřejmě i nadále platit omezení sociálních kontaktů do té doby, než bude efektivně nasazena vakcína. Co to znamená pro evropské ekonomiky?
Je důležité rozlišit napřímo zasažené služby (jako pohostinství a hoteliérství, obchod nebo dopravu) a průmysl nebo stavebnictví, které jsou v tuto chvíli pod daleko menším tlakem než na jaře. Dopad druhé a potenciálně třetí vlny na ekonomiku jako celek bude slabší, i když vybraná odvětví (například obchod) budou “trpět” podobně jako na jaře.
Pokud lze počítat s postupným nasazováním vakcíny napříč Evropou nejdříve od druhého kvartálu, vychází pro většinu Evropy včetně Česka ve výsledku jako pravděpodobný další propad ve čtvrtém kvartále 2020 a mírný propad nebo stagnace pro první kvartál 2021. Výhodu budou mít v tuto chvíli více průmyslové ekonomiky včetně Německa. Současně je možné pozorovat rozdíly mezi střední Evropou (kde začala druhá vlna dříve) a Německem (kde nastartovala o něco později v nižší intenzitě). „Celkově tak dopad do Německa odhadujeme nižší s tím, že bude více zatížen až první kvartál 2021,“ podotýká Bureš.
Až s efektivním nasazením vakcíny by mělo přijít konečné rozvolnění, které bude mít největší efekt na ekonomiky, které mají nejvyšší výchylky v mobilitě a které střídají fáze tvrdého útlumu a “nadšeného” rozvolnění. K těm patří v Evropě vedle Francie například i Česko. Je pravděpodobné, že sektor služeb právě v těchto ekonomikách pak ve druhém až třetím kvartále 2021 dostane silný pozitivní impuls (viz scénář výše).
