Evropská centrální banka dnes znovu povolí měnově-politické šrouby. Předpokládáme snížení depozitní sazby o 25 bazických bodů na 3,0 %, v souladu s aktuálními tržními sázkami. Zcela vyloučit sice nelze ani razantnější pokles sazeb, jako kompromis mezi holubičím a jestřábím křídlem uvnitř Rady guvernérů je ale pravděpodobnější standardní čtvrtprocentní redukce sazeb doprovázená holubičí rétorikou.
Příchozí data od říjnového zasedání dodala munici spíše holubičí letce. Celková inflace v listopadu vzrostla na meziročních 2,3 %, zásadní roli ale sehrál efekt nižší srovnávací základny, zatímco ostře sledované momentum jádrové inflace dále zvolnilo na 1,9 %. Desinflační příběh se tak zdá nedotčen, což by měla reflektovat i aktualizovaná prognóza, resp. očekávání inflace na cíli ve druhé polovině roku 2025.
Vyloženě slabá pak byla poslední růstová čísla v eurozóně. Souhrnný index nákupních manažerů (PMI) propadl v listopadu do pásma recese, zejména kvůli zhoršené náladě v sektoru služeb. Dvě největší ekonomiky eurozóny, Německo a Francie, se tak pravděpodobně nevyhnou poklesu HDP ke konci roku. Výhled na další měsíce je přitom zatížen vysokou mírou nejistoty a negativními riziky. Ať již jde o dopady Trumpových politik (především obchodní cla) nebo přetrvávající politickou krizi ve Francii.
Holubičí členové Rady guvernérů proto mají obavu ze střednědobého podstřelení 2% cíle. Jinak řečeno, chtěli by se dostat tzv. před křivku a úrokové sazby snížit o 50bps. Jestřábí křídlo naproti tomu pléduje za opatrnější postup ve světle vysoké nejistoty. Rozumným kompromisem se proto zdá pokles sazeb o 25bps v kombinaci s holubičím obratem v rétorice. Nečekáme sice žádný konkrétní závazek ECB směrem k příštímu roku, doprovodná komunikace ale zřejmě bude akcentovat posun sazeb k neutrální úrovni namísto zmínky o potřebě udržování sazeb na restriktivní úrovni.
Shrnuto, podtrženo, ECB dnes odpoledne sníží depozitní sazbu na 3,0 %. K dosažení neutrální úrovně sazeb však ještě centrální bance zbývá spousta práce – na úroveň 2,0 % se dle našeho odhadu dostane v polovině příštího roku. Pokud by ale desinflační tlaky nabraly na obrátkách a/nebo růst HDP dále překvapoval negativně, nelze vyloučit ani nižší terminální sazbu v tomto cyklu. Koneckonců eurový peněžní trh aktuálně zaceňuje konec cyklu snižování sazeb na úrovni 1,6-1,7 %.
Autorem textu je Dominik Rusinko, analytik ČSOB
