I přes koronavirovou krizi roste v Česku podíl investic s vysokou přidanou hodnotou. Tedy zejména technologicky orientovaných investic nebo těch navázaných na výzkum a vývoj ve strategických oblastech. Z údajů státní agentury CzechInvest plyne, že v roce 2020 bylo z této oblasti dvě třetiny všech agenturou dojednaných investic. V roce 2018 a 2019 přitom kritéria vysoké přidané hodnoty splňovala pouze pětina nových projektů. Další čtvrtina loňských projektů je takzvaná smart, tedy chytře lokalizovaná, prospívající danému regionu, zejména pak těm strukturálně postiženým. Téměř 80 procent z dojednaných investic tvoří expanze – rozšiřování operací firem již usídlených v Česku. Situace v tuzemsku také kopíruje mezinárodní trendy.
„V roce 2020 jsme dojednali 27 nových investičních projektů, do kterých firmy přislíbily v budoucích letech investovat 15,3 miliardy korun. I přes určitý pokles spojený s pandemií koronaviru mají investoři stále zájem o umístění svých projektů do České republiky. Navíc jsme očekávali snížení počtu projektů kvůli přísnějším podmínkám vyplývajících z novely zákona o investičních pobídkách. O to víc nás těší, že i přes tyto skutečnosti dvě třetiny všech dojednaných investic přináší vysokou přidanou hodnotu,“ říká generální ředitel CzechInvestu Patrik Reichl.
Jedná se o historicky nejvyšší podíl projektů s vysokou přidanou hodnotou, mezi které se řadí centra sdílených služeb, technologická a IT centra i výrobní projekty, které investují do digitalizace a automatizace. Nové investiční projekty se soustředí zejména na výrobu a vývoj softwaru v centrech strategických služeb. Mezi oblasti podpory investic, na které se CzechInvest v loňském roce zaměřoval, patřila elektromobilita, vývoj software, oblast healthtech, datová centra, umělá inteligence a pokročilé materiály.
„Hezkým příkladem investice s vysokou přidanou hodnotou, která jde navíc ruku v ruce s trendem digitalizace, jsou aktivity společnosti Wandera CZ. Firma plánuje rozšířit centrum pro vývoj software se zaměřením na bezpečnost a správu mobilních dat v okrese Brno-město. rPET InWaste pak plánuje vlastní výzkum, vývoj a zpracování PET vloček na recyklát, který následně využije na výrobu nových recyklovatelných plastových lahví. Jsem rád, že i v této složité době firmy mají chuť investovat a přicházejí s takovými zajímavými projekty,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci a inovace Petr Očko.
Téměř 80 procent z dojednaných investic tvoří expanze – rozšiřování operací firem již usídlených v ČR. Nejvíce peněz u nás v následujících letech vedle tuzemských společností plánují investovat Američané, Japonci a Finové. Z hlediska počtu projektů jsou to rovněž Spojené státy, následuje Švýcarsko, Velká Británie, Japonsko, Německo a Čína. Největší příliv projektů a expanzí CzechInvest v loňském roce zaznamenal ve Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Nelze však říct, že pandemie koronaviru investiční trh nezasáhla vůbec.
„Investoři se musí potýkat s vysokou mírou nejistoty, která pandemii provází, a tak často odkládají finální rozhodnutí o umístění investice. S většinou investorů, s nimiž jsme byli v kontaktu v loňském roce a kteří projevili zájem v Česku investovat, proto jednáme a komunikujeme i letos. Pro lepší představu – jedná se téměř o 80 procent firem z loňského roku,“ vysvětluje ředitelka Divize investic a zahraničních aktivit Veronika Zajícová a dodává: „Všeobecně se spíše čeká na vývoj trhu a poptávky. Firmy se na svoji globální působnost, tedy aktivity v jednotlivých zemích a na jednotlivých kontinentech, začínají dívat ve světle pandemie a musí lépe promýšlet své dodavatelské řetězce. To může být příležitost přilákat do Česka nové technologické firmy.“
Určitou roli hraje i novela zákona o investičních pobídkách z podzimu 2019, jejímž cílem je podpořit pouze projekty s nejvyšším přínosem pro region a stát. „To, že investoři po přijetí novely nějakou dobu vyčkávají a s novými podmínkami se seznamují, je přirozené. Nižší počet žádostí o investiční pobídky jsme očekávali a je to ostatně v souladu se záměrem novely. Ne všichni investoři, se kterými jednáme, navíc o pobídky žádají. V loňském roce takových projektů bylo necelých 50 procent,“ upřesňuje Reichl.
