Kombinace relativně nízké nezaměstnanosti a post-pandemického oživení dávají centrálním bankéřům opakovaně signály, že letos bude zapotřebí zvyšovat úrokové sazby. ČNB se však zatím k prognóze vyjadřuje opakovaně rezervovaně. „Je to především proto, že se bojí pozdějšího oživení kvůli komplikovanějšímu vývoji pandemie a pomalejšímu průběhu očkování v tomto roce,“ říká halvní ekonom patria Finance Jan Bureš. Zatímco základní scénář počítá s růstem sazeb zhruba od poloviny roku, alternativní scénář doprovázený dalším déle trvajícími nařízeními, propadem evropského hospodářství a narušením dodavatelských řetězců počítá se stabilitou sazeb v roce 2021. I proto pravděpodobně v nejbližších měsících bude centrální banka kvůli vysoké nejistotě jednoduše vyčkávat.
„Na druhou stranu, pokud se naplní základní scénář a ekonomika začne od konce druhého kvartálu viditelně oživovat, bude prognóza ukazovat na vyšší sazby poměrně jasně. Centrální banka si proto nechala zpracovat i druhý alternativní scénář, aby viděla, co by v takovém případě vyvolalo “neuposlechnutí prognózy” a delší vyčkávání. V takovém případě by pak musely jít v roce 2022 sazby nahoru daleko rychleji a pravděpodobně i výše. Taková představa se bankovní radě pravděpodobně moc zamlouvat nebude,“ odhaduje Bureš.
Co by pak ČNB od zvyšování sazeb mohlo ještě odradit, pokud na podzim uvidí oživující ekonomiku a naplňování svého základního scénáře? Pravděpodobně silnější koruna. I když centrální bankéři již počítají v nové prognóze se silnějším kurzem koruny, koruna zůstává nepředvídatelná. „Vidina letošního růstu sazeb (asi jediného ve vyspělém světě) korunu může hnát kupředu ještě rychleji, než dnes centrální bankéři i my předpokládáme. A to by mohlo plánované zvyšování sazeb trochu pozdržet,“ podotýká Bureš.
