Bilance zahraničního obchodu během února sklouzla zpět do mínusu (-4,4 mld. Kč.) oproti očekáváným šesti miliardám plus, se kterými počítal konsensus analytických odhadů. A to data ještě ani plně nezahrnují negativní dopady války na Ukrajině. „Export meziročně vzrostl o 7 %, což bylo v rámci našeho odhadu. Překvapilo nás ale rychlejší tempo importů, které meziročně narostly o 16 %,“ říká David Vagenknecht, analytik Raiffeisenbank.
Na straně vývozů se nepříznivě projevil nižší přebytek obchodu s motorovými vozidly, což odráží slabší tempo jejich výroby. Za letošní leden až únor bylo vyrobeno nejméně aut od roku 2010. Problémem jsou chybějící komponenty. „V březnu počítáme s prohloubením tohoto problému. Například i data z německého automobilového průmyslu hlásí pokles výroby v březnu o 30 % m/m kvůli výpadků dodávek kabelů z Ukrajiny,“ doplňuje Vagenknecht.
Na druhé straně dynamiku importů „přifoukly“ vysoké ceny komodit na světových trzích. Obchod se zemním plynem a ropou tak navýšil deficit na 8,2 mld. Kč z lednových 7,2 mld. Kč. Kromě horšího výsledku zahraničního obchodu hlásí za únor zádrhele i průmyslová výroba, která meziročně mírně poklesla o 0,3 % (namísto očekávánému mírnému růstu). Dnešní duo dat proto představuje riziko pro výkon české ekonomiky v prvním letošním čtvrtletí.
„S ohledem na problémy v automobilovém průmyslu a výpadky exportního trhu v Rusku, Bělorusku a Ukrajině bude slábnout export. Na druhé straně se na pozadí přetrvávajícího tlaku na ceny komodit dá očekávat prohlubování deficitu s ropou a zemním plynem. Počítáme tedy s tím, že saldo zahraničního obchodu v nejbližších měsících setrvá v deficitu a bude tak záporně přispívat k HDP,“ říká nalytik Raiffeisenbank.
