Český pracovní trh se dlouhodobě počítá k těm “nejpřehřátějším” – zaměstnavatelé si zde dvakrát rozmyslí, než propustí zaměstnance, protože jejich shánění nebylo v uplynulých pěti letech vůbec jednoduché. I český pracovní trh však v tuto chvíli začíná vykazovat první známky ochlazení. Doléhá na něj se zpožděním utažená měnová politika a útlum hospodářství z konce roku 2022 a roku 2023.
Počet nezaměstnaných zatím nijak výrazně nenarostl a míra registrované nezaměstnanosti na konci roku stoupla jen lehce nad 3,7%. Pod povrchem však napětí na českém pracovním trhu zvolna polevuje. Setrvale se snižuje počet volných/ neobsazených míst na úřadech práce.
Jejich úroveň ke konci roku 2023 je tak poprvé za posledních pět let nižší než počet registrovaných nezaměstnaných. Současně také od roku 2022 postupně klesají toky osob ze skupiny nezaměstnaných do skupiny nezaměstnaných – jinými slovy zaměstnavatelé jsou při nabírání nových pracovníků o poznání obezřetnější. A to potvrzuje i řada podnikatelských průzkumů. Poslední index nákupních manažerů v průmyslu ukazuje, že zaměstnavatelé jsou z hlediska tvorby pracovních míst nejpesimističtější za poslední tři a půl roku.
Postupné ochlazování trhu práce pravděpodobně bude pokračovat i v roce 2024. Vstupujeme do něj totiž v době, kdy na českou ekonomiku budou dál dopadat zpožděné efekty utažené měnové politiky a současně naplno začne působit utaženější politika rozpočtová. Navíc podnikatelské nálady v Evropě a v USA ukazují pro nejbližší 3-6 měsíců na útlum globální poptávky po průmyslovém zboží, což bude mít dopad i na českou velmi otevřenou a průmyslovou ekonomiku.
Míra nezaměstnanosti tak pravděpodobně v nadcházejících měsících lehce vzroste. Na druhé straně, globální útlum průmyslu nebude s vysokou pravděpodobností trvat “věčně” – je také dán do značné míry dočasnými faktory (jako redukcí zásob) a brzy začne měnovou politiku uvolňovat také Fed a ECB. Navíc řadu českých podniků přes jisté ochlazení na trhu práce stále trápí také nedostatek vhodných zaměstnanců (18% dotázaných v průmyslu a 32% ve stavebnictví). Zbavovat se jich tak budou jen, pokud to bude opravdu nezbytné.
Autorem analýzy je Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
