Česko společně s Německem nepodpoří unijní zákaz prodeje nových aut s benzinovým nebo naftovým pohonem po roce 2035, pokud nová legislativa nebude obsahovat explicitní výjimku pro syntetická paliva. Jak informuje server Euractiv ve svém pravidelném newsletteru The Capitals, uvedl to český ministr dopravy Martin Kupka po pátečním jednání se svým německým protějškem Volkerem Wissingem.
Wissing na konci února prohlásil, že Německo nemůže hlasovat pro zákaz, pokud Evropská komise neposkytne „závaznou odpověď“ na otázku syntetických paliv. Dohoda nyní obsahuje nezávaznou klauzuli, která požaduje po Komisi, aby povolila registraci vozidel se spalovacími motory poháněnými výhradně klimaticky neutrálními syntetickými palivy (tzv. e-paliva). Komise ale o syntetická paliva neprojevuje příliš velký zájem, jejich výroba je totiž energeticky i finančně náročná.
Do debaty se již pustil i německý kancléř Olaf Scholz. „To, o čem v současné době s Evropskou komisí jednáme, není o konkrétním obsahu nařízení,“ řekl Scholz a dodal, že jde pouze o to, „jak něco, na čem se všichni ve vládě a také s Komisí shodneme, realizovat.“
Podle předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové je hlavním úkolem nalézt řešení „co nejdříve“, i kvůli „plánům automobilového průmyslu“.
Původně se měl návrh zákazu prodeje nových vozů s benzinovým či naftovým pohonem finálně odhlasovat tento týden. Velvyslanci zemí EU se ale nakonec rozhodli schválení návrhu odložit. Oznámilo to švédské předsednictví v Radě EU.
„Tento vývoj jednoznačně vítáme a stojíme za ním,“ uvedl Kupka. Česko podle Kupky konečné schválení nepodpoří, dokud nebude na stole závazná výjimka pro syntetická paliva. ČR přitom loni jako předsednická země EU přispěla k vytvoření aktuální podoby návrhu.
