Ceny českých průmyslových výrobců v červenci po druhé v řadě překvapily nižším než očekávaným tempem. Tentokrát výrazně. Proti červnu došlo ke zvýšení cen o 0,3 %, zatímco trh počítal s 1 %. Došlo tím k pokračování trendu, kdy tempo meziměsíčního růstu cen klesá od letošního března. V meziročním srovnání se ceny vzdálily hranici 30 % na 26,8 %.
U vývoje cen energií došlo k předpokládanému dalšímu zdražení odvíjejícího se od vysokých cen zemního plynu a elektřiny na velkoobchodních trzích. Zemní plyn (zkapalněný anebo v plynném stavu) zdražil meziměsíčně o 6,4 %. U ceny elektřiny včetně přenosu, rozvodu a obchodu elektřiny se ceny zvýšily o 2,2 %. Zdražení následovalo také v některých energeticky náročných odvětvích, jako například u výroby cementu, vápna a sádry (o 3 %), nebo v odvětví výroby chemických výrobků, kde se ceny zvedly o 1,5 %.
Na druhé straně byl pozorovaný pohyb v souvislosti s energiemi kompenzován poklesem cen základních kovů, surového železa, oceli a dalších, kde se pokles cen oproti červnu pohyboval v jednotlivých segmentech mezi 3 až téměř 7 %. Nižší byly také ceny v těžbě a dobývání (o 1,5 %). K meziměsíčnímu útlumu cenového vývoje přispělo nedávné zmírnění cenových tlaků na globálních komoditních trzích i zlepšení situace v dodavatelsko-odběratelských řetězcích.
Z pohledu spotřebitelských cen by mohlo zvolnění cen klíčových výrobních komodit ubrat na dynamice imputovaného nájemného, a tedy i jádrové inflace. Na druhé straně ale nelze čekat nikterak silnou úlevu, protože imputované nájemné reflektuje také například ceny stavebních prací, které pokračovaly v růstu poblíž 1 %. Stejným směrem jde i pokračující růst cen některých pro stavebnictví důležitých surovin, jako například vápna, dřeva či cementu.
Co se týče vývoje cen potravin, je dobrou zprávou, že došlo k přerušení svižného meziměsíčního tempa růstu cen v zemědělství, když ceny oproti červnu poklesly o 3,6 %. Další vývoj ale zůstává nejistý. V průměru letos naše prognóza počítá s růstem cen průmyslových výrobců okolo 27 % a příští rok poblíž 9 %.
Autorem textu je David Vagenknecht, analytik Raiffeisenbank
