Ceny ropy zažívají v posledních dnech a týdnech na světových burzách velice divoké období prudkých vzestupů a pádů. To samé však nelze říci o cenách pohonných hmot v České republice. Ty totiž míří pouze jedním směrem a od poloviny ledna setrvale rostou. A to přitom ještě ani nezačala motoristická sezona. Ještě dříve, než se detailněji podíváme na ceny motorové nafty a Naturalu 95 u tuzemských čerpacích stanic, zastavme se u cen ropy na světových trzích.
V minulosti vesměs vždy platilo, že za růstem cen černého zlata stálo nějaké mimořádné geopolitické napětí ve světě, teroristický útok na arabská ropná pole nebo něco podobného, co zavánělo násilím nebo bojem o moc a hegemonii. Jenže v posledních týdnech se nic takového nedělo a neděje. Co tedy stálo za okamžitými a poměrně prudkými vzestupy cen?
Čína, Texas, Suez
Důvody je potřeba hledat úplně někde jinde a ty byly či jsou rozprostřeny po celém světě. Na prvním místě je potřeba zmínit nebývalou poptávku v Asii a především rekordní spotřebu ropy v Číně. V této zemi jednou rafinérie na plné obrátky a zahanbit se v poptávce se nenechá ani druhá asijská miliardová velmoc Indie. Druhým silným faktorem byly tuhé mrazy, které v druhé polovině února postihly americký stát Texas. Zde byl pokles teplot tak citelný, že si vyžádal odstávku těžby ropy v Permské pánvi, která je jedním z nejvýznamnějších míst v USA pro těžbu ropy. Ropné společnosti pod vlivem nepříznivých klimatických podmínek snížily těžbu o dva až čtyři miliony barelů denně, což představuje skoro 40 procent těžby v celých Spojených státech. Drsné počasí pak zpomalilo i opravu potřebné infrastruktury.
Třetím silným impulsem pro okamžitý skokový růst cen ropy byla v minulých dnech i situace v Suezském průplavu, který zablokovala obří kontejnerová loď Ever Given. Přes průplav vyváží nejvíce ropy Rusko a Saúdská Arábie, největšími importéry jsou pak právě Indie a Čína. Podle poradenské společnosti Kepler citované agenturou Reuters, se sice přes Suezský průplav přepravuje pouze asi 4,4 procenta celkového toku ropných produktů, dlouhodobé narušení dopravy by ale mohlo ovlivnit dodávky do Asie a Evropy a tím i značně ovlivňovat ceny. To se však nakonec nestalo, ale zablokovaný průplav nakonec způsobil minimálně několikadenní zdržení stovek lodí, což se projeví i na dodávkách přepravovaného nákladu v cílových zemích.
Brzda jménem covid
Koktejl výše popsaných událostí by zcela spolehlivě stačil na trendový a trvalý růst cen ropy. K němu opravdu dochází, nicméně růstová křivka připomíná EKG a tedy prudce kolísá nahoru a dolů. Co stojí za oněmi poklesy dolů?
Je to především nejistota investorů ohledně budoucího vývoje světové ekonomiky a především reálné aktuální schopnosti čelit pandemii koronaviru. V řadě důležitých zemí totiž proces očkování neprobíhá zcela hladce, a to především vinou některých farmaceutických společností a zpožděných nebo smluvně nedodržených dávkách vakcín. „Vakcinační kampaň nebyla tak rychlá, jak trh doufal, a následně to bude mít vliv na oživení poptávky po ropě, což následně poškodí ceny a sníží určitý růstový potenciál,“ uvedla z kraje minulého týdne agentuře Reuters analytička společnosti Rystad Energy Louise Dicksonová.
Velkou nejistotu rovněž hraje fakt, že není vyloučen příchod dalších vln či mutací koronaviru, které zasahují různé země světa a v nich se pružně uvolňují či utahují protiepidemická opatření. Ve většině těchto zemí vlády vesměs prodlužují restriktivní opatření s odkazem na vysoké přírůstky nově nakažených či přímo zemřelých osob.
Dopady světa na tuzemské čerpačce
Ceny ropy na světových trzích a jejich pohyb jsou jedním z hlavních klíčů k cenám pohonných hmot u českých a moravských benzinových pump. Jistě, dalším faktorem tu je kurz koruny vůči dolaru a obchodní politika jednotlivých čerpadlářů, ale ceny ropy jsou zásadní.
Než se podíváme zblízka na aktuální ceny, je potřeba uvést ještě jeden ne zcela nepodstatný detail a tím je skutečnost, že k 1. ledna letošního roku se podle rozhodnutí vlády snížila spotřební daň na motorovou naftu o jednu korunu na litr. Tato změna byla protlačena legislativním procesem v rámci takzvaného daňového balíčku, jehož dominantní součástí bylo zrušení takzvané superhrubé mzdy.
Vláda si od tohoto kroku slibovala zlevnění nafty a podporu dopravcům. Realita však byla jiná. Snížení spotřební daně se projevilo jen o několik málo desetníků. Velká část takto vzniklé finanční úlevy se přetavila do marží provozovatelů pump. Nafta tedy příliš nezlevnila, motoristé neušetřili takřka nic a vládě tímto krokem vypadly a neustále vypadávají miliardy korun, které by nyní v rozpočtu mohla využít na důležitější věci. Například na podporu odvětví zasažených covidem nebo na odměny zdravotníkům pracujícím v první linii.
Ale nyní již k cenám. Podle posledních dostupných dat společnosti CCS s datem 1. dubna činila průměrná cena nafty v České republice 29,55 koruny za litr a Natural 95 motoristé tankovali v průměru za 31,27 koruny. Když to porovnáme s daty ze začátku letošního roku, zjistíme, že za necelé tři měsíce došlo k prudkému nárůstu cen. Ze statistik CCS ze 7. ledna vyplývá, že nafta stála 27,32 koruny a Natural 95 pak 27,92 koruny. Podtrženo sečteno, za toto období dražila nafta o 2,23 koruny a Natural 95 dokonce 3,35 koruny. Zimní měsíce přitom nejsou motoristickou sezonou, během níž roste spotřeba paliv a pochopitelně i jejich cena.
Dle vyjádření analytiků se tak ceny paliv vrací v čase o více než rok, ale zároveň začínají i ovlivňovat cenovou hladinu v zemi. „Ceny pohonných hmot se vrací na úroveň před propuknutím pandemie koronaviru. To vede k růstu nákladů na přepravu, což se začíná promítat v cenách zboží. Z ropného trhu si tak do české ekonomiky dovážíme kromě černého zlata i silný inflační tlak,“ uvedl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Neslevíme ze svého
Jak již bylo uvedeno výše, ceny ropy kolísají. Oproti razantnímu růstu v únoru a na začátku března dochází na trhu k jisté korekci cen a severomořská ropa typu Brent, která je pro ceny paliv v našich zeměpisných šířkách klíčová, mírně zlevňuje.
Na cenách u stojanů se tento výkyv prakticky neprojeví, nebo jen minimálně. Stojí za tím především oslabující koruna vůči dolarů, ale i fakt, že si majitelé pump hlídají své marže. „Čerpací stanice však budou chtít udržet kvůli aktuálně nižší poptávce vyšší marže, a proto nemůžeme čekat stejné procentuální zlevnění jako u cen ropy na světových trzích. Zlevnění, nebo alespoň zpomalení růstu cen bychom měli očekávat v nejbližších dnech. Se zlevněním však příliš nepomáhá kurz koruny na páru s americkým dolarem, který se přiblížil hodnotě 22,3 koruny za dolar,“ doplnil analytik společnosti Purple Trading Štěpán Hájek.
