A je to tu znovu – napětí na Blízkém východě eskaluje. Na vojenskou operaci izraelské armády proti teroristickému hnutí Hizballáh zareagoval Írán masivním raketovým útokem na Izrael. Na trzích došlo k očekávané reakci – cena ropy přidala přibližně 5 % a posunula se nad 75 dolarů za barel. Jakožto bezpečnému přístavu se daří také dolaru, naopak pod viditelným tlakem jsou středoevropské měny, včetně české koruny.
Izrael v reakci na íránský útok slíbil odvetná opatření, a právě jejich rozsah a razance bude určující pro další vývoj na trzích. Výrazným vyostřením by byl útok na íránský jaderný program nebo ropnou infrastrukturu. Připomeňme, že Írán je sedmým největším těžařem na světě a v posledních letech se mu velmi daří navyšovat produkci a exporty. Od nástupu Bidenovy administrativy se díky rozvolnění sankcí íránská těžba zdvojnásobila až k aktuálním 4 mil. barelů denně.
Dopad izraelského útoku na ropný trh by byl tudíž významnější než v minulosti. Cenu ropy mohou navíc ovlivnit i technické faktory. Poprvé v historii je totiž globální ropný trh tzv. přeprodaný – převažují krátké spekulativní pozice (sázky na pokles ceny) nad těmi dlouhými (spekulace na růst cen). Za těchto okolností je trh velmi citlivý na výraznější fundamentální impulsy a cenový růst je typicky zesílen vlnou uzavírání krátkých spekulativních pozic.
Eskalace napětí v rámci íránsko-izraelského konfliktu může ovlivnit i americké prezidentské volby. Tamní domácnosti jsou totiž zvláště senzitivní na vývoj ceny benzinu a případnou drahotu si typicky spojují s vládnoucí administrativou. Výrazně vyšší ceny ropy a pohonných hmot by proto mohly být divokou kartou v rámci vrcholící volební kampaně. Čím razantnější bude izraelská odpověď vůči Íránu (a dopad na tržní vývoj), tím větší povzbuzení pro šance Donalda Trumpa na zvolení prezidentem.
Autorem textu je Dominik Rusinko, analytik ČSOB
