Meziroční růst spotřebitelské inflace se v červnu vrátil na 2 %, tj. na inflační cíl České národní banky (ČNB). S ohledem na tržní konsenzus (+0,2 % m/m) červnová inflace výrazně překvapila, protože oproti květnu poklesla o 0,3 % a v meziročním srovnání se dostala na zmíněná 2 %. Červnové výsledky inflace tak do určité míry kompenzují dočasné zrychlení cenové hladiny v dubnu a v květnu.
Za meziměsíčním poklesem cenové hladiny stály v červnu především meziměsíčně nižší ceny potravin a nealkoholických nápojů (-0,6 % m/m). To je podle mě v souladu s vývojem cen zemědělských výrobců v průběhu jarních měsíců, který naznačuje, že by ke zdražování potravin zatím nemělo docházet. Samozřejmě během léta se toto může změnit, když ceny potravin představují poměrně nejistou a obtížně predikovatelnou část spotřebního koše.K meziměsíčnímu poklesu cen došlo i v oddílu doprava (-1,2 %) a to díky levnějším pohonným hmotám a automobilům.
K meziměsíčnímu poklesu cen došlo i v oddílu alkoholické nápoje a tabák. Meziměsíčně došlo naopak k růstu cen ve službách, a to především v oddílu stravování a ubytování (+0,5 % m/m) a rekreace a kultura (+0,4 % m/m), což je nutné připsat rozjíždějící se sezóně letních dovolených.
V meziročním srovnání spotřebitelské ceny v červnu vzrostly o 2 %. Nejvíce k meziročnímu růstu cenové hladiny i v červnu přispíval oddíl bydlení, voda, energie a paliva. Obratem je však třeba zmínit, že proinflační efekt tohoto oddílu do celkové inflace dále vyprchává.
Výrazněji do meziroční inflace v červnu přispívaly i oddíly alkoholické nápoje s tabákem, oddíl stravování a ubytování a také oddíl doprava a v neposlední řadě rekreace a kultura. Naopak ceny potravin a nealko nápojů v červnu poklesly o 4,2 %. A i imputované nájemné je zatím pod kontrolou – růst o 0,8 % r/r. I nadále platí, že ceny zboží meziročně téměř stagnují (v červnu +0,2 %), zatímco růst cen služeb zůstává i nadále zvýšený (+4,9 %).
V souhrnu za celý letošní rok zatím i nadále počítám s růstem spotřebitelské inflace lehce přes 2 % (rozmezí 2,1 – 2,4 %). Rizikem na obě strany je nevyzpytatelný vývoj cen potravin ve druhé polovině letošního roku. S ohledem na slabá květnová čísla z tuzemské ekonomiky (maloobchod, průmysl, stavebnictví) nelze vyloučit o něco výraznější pokles úrokových sazeb ČNB ve druhé polovině roku (závěr roku 3,75 %), než jaká jsou aktuálně očekávání.
Na to dnes ráno reagovala oslabením i koruna. Samozřejmě případné rychlejší snižování sazeb ze strany ČNB by muselo být podmíněno setrvale horšími statistikami z tuzemské ekonomiky v kombinaci s rychlejším odezníváním spotřebitelské inflace v jádrové složce.
Autorem textu je analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák
