Tempo nominálních mezd ve druhém kvartále 2023 zpomalilo na 7,7 % (meziročně) a zaostalo jak za odhadem ČNB (8,6 %), tak za naším odhadem (9,0 %).
Měsíční čísla z průmyslu a stavebnictví tak tentokrát nevyslala úplně správný signál, protože oba klíčové segmenty české ekonomiky zaznamenaly zvolnění mzdové dynamiky – v průmyslu jen kosmeticky z 9,8 % na 9,2 %, zatímco ve stavebnictví výrazněji z 9,0 % na 6,8 %. Útlum stavební výroby a lehké ochlazení na “stavebním trhu práce” tak možná začíná být vidět i ve volnější dynamice mezd.
Při pohledu do průmyslu sice nadále vidíme přetrvávající rozdíly ve mzdové dynamice mezi prosperujícím automotivem (+11,6 %) a energeticky náročnými sektory jako výroba nekovových minerálních výrobků (+4,6 %). Pro centrální banku je ovšem důležitější zprávou, že ke zvolnění dynamiky mezd dochází napříč většinou významných velkých tržních odvětví – s výjimkou finančních služeb, které mohly být ve druhém kvartále vychýleny výraznějším vyplácením jednorázových odměn.
Mzdová dynamika tak podle našeho názoru dosáhla svého vrcholu v prvním kvartále a po zbytek roku se bude pohybovat v rozmezí 7,0-8,0 %. O něco volnější dynamika mezd (oproti srpnové prognóze) stejně tak jako skutečnost, že mzdy zvolňují napříč odvětvími, je pro ČNB lehce holubičí zprávou. Může být důvodem, proč někteří členové bankovní rady začnou uvažovat nad prvním poklesem úrokových sazeb již letošní podzim.
Na druhou stranu pro centrální banku je důležitá setrvačnost vyšší mzdové dynamiky v nadcházejících letech. Právě ta rozhodne zásadním způsobem o tom, jak rychlá zůstane jádrová inflace (zejména inflace služeb). Z tohoto pohledu bude pro centrální banku klíčové sledovat mzdová vyjednávání směrem k příštímu roku a také plány vlády na zvyšování platů v netržních odvětvích. Ty v posledním roce za dynamikou průměrní mzdy často zaostávaly (platy učitelů +4,7 % meziročně) a mohou v příštích letech průměrnou mzdu dohánět. Pro rok 2024 tak nadále počítáme s dynamikou průměrné mzdy v blízkosti 6%.
Velká nejistota ohledně setrvačnosti mzdové dynamiky i jádrové inflace tak nadále zůstává důvodem k opatrnosti při případném uvolňování měnové politiky. Nicméně dnešní čísla spíše potvrzují naše sázky na to, že k prvnímu poklesu úrokových sazeb by mohlo dojít již na konci tohoto roku. Nadále tak očekáváme sazby na konci roku 2023 na úrovni 6,5 % a na konci u roku 2024 na úrovni 4 %.
Autorem textu je Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
