V minulém týdnu koruna mírně oslabovala a postupně míří k hranici 24,20 EUR/CZK, kam se posunula po posledním měnověpolitickém zasedání ČNB. Tento vývoj se přitom obešel bez významnějších ekonomických zpráv, kdy z Česka v minulém týdnu dorazil jen konjukturální průzkum, který potvrdil mírné zlepšení důvěry firem v ekonomiku.
Ta se ale nadále pohybuje na historicky podprůměrných úrovních a podobně pochmurná je i nálada v Německu, kde poslední předstihové ukazatele varují před pomalejším oživením, než se kterým počítaly některé dřívější odhady. To může ve výsledku pro zahraniční investory představovat argument pro to, aby evropské centrální banky (jak ECB, tak ČNB) mohly být spíše opatrnější s dalším nastavením sazeb, což se v minulém týdnu odrazilo jak na oslabujícím euru vůči dolaru, tak i na koruně vůči euru.
Tento týden je z pohledu ekonomických dat zajímavější, kdy již zítra dorazí podrobnější výsledek českého HDP za letošní druhý kvartál v kombinaci s revizí prvního odhadu (+0,1 % k/k). Ve středu pak dorazí výsledek německé inflace, následovaný ve čtvrtek výsledkem za celou eurozónu. Vzhledem k datumu dalšího zasedání ECB (14.09.) jde o jedno z posledních čísel, které může ovlivnit rozhodnutí Evropské centrální banky a trh tak výsledek inflace – především pak její jádrové části – bude ostře sledovat.
Trhem očekáváný pokles meziroční jádrové inflace v eurozóně z 5,5 % na 5,3 % by mohl stačit k tomu, aby Evropská centrální banka přistoupila k pauze; naopak vyšší výsledek by mohl představovat silný argument pro další zvýšení sazeb. To by patrně neocenila koruna mj. z důvodu dalšího zužování úrokového diferenciálu. Z americké ekonomiky nakonec ještě v pátek dorazí měsíční čísla z trhu práce, která budou představovat zásadní událost pro další nastavení amerických sazeb, a i zde tak může docházet k přelivu dopadů na globální měnový trh.
Autorem textu je Vratislav Zámiš, analytik Raiffeisenbank
