Nejžádanější adresa pro virtuální sídlo firmy je ve čtyřpatrovém domě v ulici Rybná 24 v Praze, kde se nachází 8 906 firem. Oproti roku 2017, kdy online databáze českých firem Merk virtuální sídla také analyzovala, se počet zde zapsaných firem více než zdvojnásobil. V žebříčku nejžádanějších pražských adres je i Kaprova 14 s téměř pěti tisíci zapsaných firem, na třetím místě je ulice Jaurisova, kde papírově sídlí 3 766 společností.
Virtuální sídlo je legální možnost, jak může právnický subjekt získat adresu zapsanou v obchodním rejstříku. Poskytovatel virtuálního sídla pronajímá adresu za konkrétní poplatek. Společnost, která službu využívá, musí splnit legislativní požadavky – přebírat si zde korespondenci i viditelně své sídlo označit.
A jak jsou na tom další česká města? V Brně se do žebříčku stovky nejvyužívanějších virtuálních sídel dostalo devět adres, nejvíce se jich nachází na adrese Nové sady 2, vyhledávaná je také Lidická 19 a Příkop. V Ostravě vede ulice Zámostní 27, kterou jako své virtuální sídlo uvádí 1180 firem, v Plzni je to s počtem 430 společností Tylova 6. „Možnost virtuálního sídla nabízejí i další, především krajská česká města, ale ta pokrývají většinou spíše desítky až nižší stovky firem,“ doplňuje Tomáš Berger, CEO společnosti Imper, která databázi Merk spravuje.
Virtuální sídla využívají ze 64 % podnikající fyzické osoby, z 19 % pak společnosti s ručením omezeným. Na adresách, které poskytují virtuální sídlo více než 1 000 firem, pak forma s.r.o. převažuje dokonce ze 78 % a téměř 7 % tvoří zahraniční fyzické osoby. Subjektů v likvidaci jsou u velkých poskytovatelů virtuálních adres necelá 4 %.
Z pohledu stáří firem mají největší podíl „mladé“ společnosti založené v roce 2022 (téměř 12 %) a 2021 (11 %).
