Absolventi škol vstupující na trh práce jsou z hlediska nezaměstnanosti rizikovou skupinou. Ve srovnání s pracovní silou, která se již na pracovním trhu pohybuje delší dobu a má praktické zkušenosti, je skupina čerstvých absolventů škol do značné míry znevýhodněna.
Průzkum „Šetření potřeb zaměstnavatelů – 2022“ se proto zaměřil na zkušenosti a potřeby zaměstnavatelů právě v oblasti nároků na zaměstnance a připravenosti absolventů škol na vstup na trh práce.
Zaměstnavatelé uvádějí, že absolventy obvykle přijímají nebo již v minulosti přijali a nevyhýbají se jim. Ale co se týče preference absolventů, k té se hlásí pouze 17 % zaměstnavatelů.
Absolventi v konkurenci se zájemici, kteří již mají praxi, mohou potenciálního zaměstnavatele přesvědčit především svým projeveným pracovním nasazením, zájmem o práci, snahou nést zodpovědnost a morálními hodnotami. Důležitá je podle firem i ochota se dále vzdělávat a rozvíjet se, a také další klíčové kompetence, jako samostatnost, ochota pracovat v týmu i komunikativnost a flexibilita.
Zájemci s praxí mají oproti absolventům škol výhodu v již nabytých pracovních zkušenostech, u části pracovních pozic je toto kritérium zcela zásadní. U všech je však důležitá vlastní aktivita, snaha, ochota se přizpůsobit a zapadnout do kolektivu.
Zaměstnavatele k přijímaní absolventů škol vedou předpoklady, že absolventi škol budou ochotnější se dále vzdělávat, mají zájem rozvíjet se, a že jsou nezatíženi předchozími pracovními návyky, jsou flexibilnější a mají větší ochotu a chuť pracovat.
Význačná část zaměstnavatelů přijímá absolventy škol i z pragmatického důvodu, jelikož na trhu práce je nedostatek uchazečů s praxí. Patrné je to častěji v případě náboru absolventů učebních oborů.
A co naopak odrazuje zaměstnavatele od přijímaní absolventů škol?
Nejčastěji je zmiňovaná nereálná představa absolventů o výši mzdy, pracovní době nebo o pracovním zařazení. Setkává se s tím polovina zaměstnavatelů a u všech skupin absolventů, tj. u vyučených, s maturitou i u vysokoškoláků.
Více než třetina zaměstnavatelů považuje za důvod k nepřijetí absolventa nedostatek praxe a pracovních zkušeností. Ve stejné míře považují za nevýhodu také nízkou úroveň pracovní morálky absolventů. Výrazně častějším problémem je to u absolventů s vyučením. Téměř 30 % firem uvádí, že absolventi nemají dostatečnou kvalitu odborných znalostí.
Více než čtvrtina má problém s tím, že absolventi potřebují delší dobu na zapracování, s čímž souvisejí i vyšší nároky, lidské či časové, na zaučení absolventa a jeho uvedení do praxe, což uvádí pětina firem. Pětině firem na absolventech vadí jejich mentální nevyzrálost.
Druhá skupina důvodů, na kterou zaměstnavatelé při přijímání absolventů narážejí, zahrnuje důvody, které nemohou absolventi sami přímo ovlivnit. Část firem (43 %) uvádí, že by o absolventy škol měla zájem, ale na trhu práce je jich nedostatek.
Necelá třetina zaměstnavatelů na pracovní pozici nemůže absolventa přijmout, protože pro danou pracovní pozici je nezbytná praxe a pracovníka bez praxe na ni nelze přijmout. Více než čtvrtina zaměstnavatelů má zkušenosti s tím, že se na hledané pracovní pozice absolventi vůbec nehlásí.
