Spotřebitelská inflace se v prosinci oproti listopadu nezměnila a v meziročním srovnání zvonila na 15,8 % z listopadových 16,2 %. V souhrnu za celý loňský rok spotřebitelské ceny vzrostly v průměru o 15,1 %, což je nejvýraznější meziroční nárůst cenové hladiny od začátku 90. let minulého století, konkrétně od r. 1993 s 20,8 %..
V meziměsíčním srovnání v prosinci výrazně poklesly ceny pohonných hmot, kde se pozitivně projevil pokles cen ropy na světových trzích v kombinaci s oslabením amerického dolaru. Zlevnily i alkoholické nápoje. Ve většině ostatních oddílů spotřebního koše se však meziměsíčně zdražovalo. Zdražovaly energie (zemní plyn i elektřina), dovolené či potraviny.
„V meziročním srovnání byly v prosinci hlavními zdroji růstu cenové hladiny opět oddíly potraviny a bydlení s energiemi, které se dohromady podílely na růstu inflace více jak z poloviny. Významně se však zdražovalo ve většině oddílů spotřebního koše. Pozitivní alespoň je, že v prosinci došlo k dalšímu zpomalení dynamiky imputovaného nájemného, což se pozitivně promítá do zpomalování jádrové inflace. Výrazně se začíná snižovat i tempo růstu cen pohonných hmot,“ shrnuje vývoj analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
„Růst cen v loňském roce výrazně snížil životní úroveň v naší zemi. Lidé přišli o výraznou část kupní síly svých úspor a za své příjmy si mohli dovolit nakupovat podstatně méně zboží a služeb než v předešlých letech. Letošní rok přinese zlepšení, nicméně lidem se dál budou znehodnocovat úspory a snižovat reálné příjmy,“ doplňuje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Co podle expertů očekávat v letošním roce? „Lednová inflace je vždy zatížena vyšší nejistotou, protože dochází k přeceňování cen zboží a služeb a v aktuálním vysoce inflačním prostředí je tato nejistota o to větší. Na začátku letošního roku je určitě nutné počítat se skokovým zdražením cen energií až na cenové stropy a meziroční růst spotřebitelské inflace tak může zrychlit až těsně pod 20 %,“ říká Miroslav Novák.
V 1. čtvrtletí letošního roku je tak podle něj i nadále nutné počítat s velmi vysokým meziročním růstem cenové hladiny. K viditelnějšímu zpomalování inflace by mělo začít docházet teprve ve 2. čtvrtletí a na jednociferné hodnoty pravděpodobně až v průběhu druhé poloviny roku.
Zkraje nového roku se navíc objevuje řada jak protiinflačních, tak i proinflačních rizik, která ještě mohou načrtnutou křivku postupně zpomalující inflace vychýlit.
„V souhrnu je však nutné počítat s tím, že stále velmi vysoká inflace bude negativně dopadat na příjmy i spotřebu domácností po celý letošní rok. Souhrnný růst cenové hladiny by se letos mohl pohybovat kolem 10 %., což je i nadále významně nad 2% inflačním cílem ČNB,“ konstatuje Novák.
