Všechny výhledy na rok 2022/23 leží na jednom jednoduchém, avšak zásadním předpokladu: do Evropy v nejbližších kvartálech dál poteče plyn z Ruska a další zima nebude narušená nedostatkem energií. Pokud by tento předpoklad neplatil, znamenalo by to, že odhady inflace půjdou dál vzhůru a především odhady ekonomického výkonu výrazně dolů.
Kritická z pohledu plynu je podle většiny mezinárodních institucí včetně Evropské komise právě zima 2022/23 – i přes výrazné úsilí (doplnění zásobníků, nahrazení ruského plynu alternativami) se pravděpodobně minimálně třetinu ruského plynu do nadcházející zimy nahradit nepodaří. Pak by muselo dojít na racionalizaci spotřeby plynu.
„Naše simulace s použitím input-output tabulek ukazují, že pokud by došlo k poklesu nabídky energií (elektřina a plyn) pro nekritická odvětví (vše kromě zemědělství, potravinářského průmyslu, zdravotnictví a školství) napříč celou Evropskou unií, bude Česko patřit k nejzasaženějším regionům,“ podotýká hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Čistě v důsledku nedostatku energií by přímé nebo zprostředkované omezení výroby způsobilo kumulativně pokles HDP o více než 2,3 %. Hůře v EU by na tom bylo už jen Chorvatsko, Estonsko a Slovensko. „Zásadní pro vyšší citlivost Česka přitom není větší závislost na dodávkách plynu z Ruska. Předpokládáme, že dodávky energií by solidárně zasáhly všechna “nekritická” odvětví napříč celou EU rovnoměrně. Česko je citlivější kvůli relativně vyšší závislosti ekonomiky, zejména pak průmyslu na plynu,“ dodává Bureš.
Celkový efekt vypnutí ruského plynu na českou ekonomiku by pak byl podle analytiků bezesporu výrazně vyšší. Kromě přímého a zprostředkovaného dopadu na produkci by se vypnutí plynu na české ekonomice podepsalo minimálně prostřednictvím dvou dalších kanálů. Nedostatek energií by se odrazil v dalším nárůstu inflace a propadu reálných příjmů domácností – to by ve finále vedlo k poklesu agregátní poptávky.
