Před pěti lety, na den přesně, ČNB ukončila takzvaný kurzový závazek, kdy od listopadu 2013 udržovala kurz koruny vůči euru nad hladinou 27 CZK/EUR. Shodou okolností se pět let od ukončení kurzového závazku zrovna kryje s dobou, kdy byla ČNB na začátku letošního března nucena intervenovat na devizovém trhu proti oslabování koruny a kdy se začíná nahlas mluvit o tom, že by ČNB mohla proti současné vysoké inflaci bojovat odprodejem části devizových rezerv.
Samotný kurzový závazek ČNB v období listopad 2013 až duben 2017 se promítl do výrazného nárůstu výše devizových rezerv a to jak v absolutní výši, tak i relativně např. k výši HDP. Zatímco poměr výše devizových rezerv ČNB k HDP v běžných cenách se před spuštěním kurzového závazku pohyboval kolem 20 %, tak po ukončení závazku se až doposud nachází kolem 60 %.
Vysoká výše devizových rezerv byla sice jednou z příčin, která v letech 2018 a 2019 bránila posilování koruny, avšak v současné době je dopad rezerv do kurzu koruny již jen minimální. Vysokou výši devizových rezerv ČNB v porovnání s dalšími regionální centrálními bankami (maďarskou MNB a polskou NBP) lze přitom vnímat jako výhodu, když samotná výše rezerv působí v turbulentních časech stabilizačně na kurz koruny. Kladně lze hodnotit i to, že bankovní rada ČNB zatím s inflací bojuje prostřednictvím úrokových sazeb a nevytváří zatím z devizového kurzu oficiálně paralelní nástroj měnové politiky.
A jak se vyvíjela v posledních letech koruna? Po ukončení kurzového závazku ČNB v dubnu 2017 koruna vůči euru ve zbytku tohoto roku posilovala a obchodování se vrátilo zpět do pásma 25 – 26 CZK/EUR, kde se koruna nacházela před zavedením kurzového závazku v listopadu 2013.
V letech 2018 a 2019 se však další posilování koruny zastavilo a právě vysoká výše devizových rezerv byla jednou z hlavních příčin, která bránila koruně k posunu na silnější hodnoty. Výraznější posilování koruny se obnovilo následně až na konci roku 2019 a pokračovalo i na začátku roku 2020, kdy bylo následně vystřídáno velmi prudkým oslabením české měny v souvislosti s nástupem pandemie Covidu19. Pandemie následně zásadně ovlivňovala kurz koruny po zbytek roku 2020. ČNB se přitom v roce 2020 jako jedna z mála centrálních bank obešla bez kvantitativního uvolňování či záporných úrokových sazeb.
Významné posilování koruny od konce loňského roku lze dát následně do souvislosti s prudkým zvyšováním sazeb ČNB a rozšiřujícím se úrokovým diferenciálem mezi korunovými a eurovými sazbami. Riziko pro další posilování koruny aktuálně představuje válka na Ukrajině.
Autor je analytik společnosti Akcenta
