Lednové inflace rozhodnou do značné míry o tom, co budou letos centrální banky dělat. Nastaví laťku pro značnou část roku 2022 a svým způsobem podmíní zejména to, jak agresivní bude řada centrálních bank v krocení inflace v nejbližších měsících. I proto dnes trhy s napětím čekají na výsledek lednové americké inflace, která by měla vystoupat ještě výše na 7 % (nejvyšší úrovně od začátku osmdesátých let) a jádrová inflace se současně přiblíží 6 %.
Pro trhy a Fed by však takový výsledek již neměl být překvapením (viz zahraniční forex). Fed tak podle očekávání začne s růstem úrokových sazeb v březnu pohybem o 25bps (který v tomto roce zopakuje ještě čtyřikrát) a současně v druhé polovině roku začne rozprodávat aktiva ze své bilance.
Na lednovou inflaci s napětím v Česku čeká i ČNB. Bude si ovšem muset počkat ještě do příštího pondělí. A zatímco v případě dnešního amerického čísla se odhady na trhu až tak výrazně neodlišují, v Česku lednové odhady doslova “hrají všemi barvami”. Hlavní nejistota panuje ohledně lednového zdražování energií, které je navíc zatíženo nejistotou ohledně znovuzavádění DPH.
Vedle toho není jisté, do jaké míry ovlivní od ledna vyšší energie a pohonné hmoty také zdražování napříč širší paletou zboží a služeb (lednový efekt změny ceníků). Nám čistě modelové odhady ukazují spíše nižší výsledky lednového čísla (při porovnání s trhem).
pokud skončí lednové číslo viditelně pod odhadem ČNB (9,4 %), může to znamenat, že vrcholu sazeb jsme už dosáhli. Na druhé straně dvouciferné překvapení by mohlo ještě na chvíli udržet v bankovní radě jestřábí náladu a vést centrální bankéře v březnu k poslednímu zvýšení sazeb (do blízkosti 5 %).
Autorem analýzy je Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
