Výsledky listopadového maloobchodu ukázaly, jak moc zasáhla Česko ke konci uplynulého roku druhá vlna pandemie. Služby v čele s obchodem zažily další špatný měsíc a vládní nařízení znovu dopadla především na kamenné prodejny nepotravinového zboží a služeb. Celkově tak maloobchod reálně propadl o více než 5%. To ostře kontrastuje s výkonem Německa, která druhou vlnu alespoň v roce 2020 ustálo o poznání lépe (viz graf).
„Naštěstí průmysl i po posledních listopadových číslech stále vykazuje slušnou odolnost vůči novým vlnám pandemie. Automobilky, chemický průmysl nebo i výrobci počítačů hlásí už návrat na předkrizové úrovně produkce,“ říká hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Čím to je? „Na prvním místě je to bezesporu o vyšší odolnosti odběratelsko-dodavatelských řetězců, jejichž rozpad narušil výrobu a prodej během jarních měsíců. Ke konci roku 2020 už byla také bezesporu odolnější poptávka z Asie, která propadla výrazně na začátku roku a pro německý průmysl je jednou ze stěžejních,“ vysvětluje Bureš.
Některým odvětvím také pravděpodobně jarní odstávky výroby pomohly odbourat přebytečné zásoby produkce – podle šetření Evropské komise jsou například zásoby automobilek nejnižší za posledních šest let. Svojí roli může hrát i masivní vládní stimulace ekonomiky napříč celou Evropou. Ta drží nezaměstnanost stejně tak jako příjmy lidí na rozumných úrovních. Současně však zakazuje lidem utrácet za řadu služeb v čele s pohostinstvím, hoteliérstvím, kulturou a rekreací. “Ušetřené peníze” se v některých případech mohou promítnout do nákupů některých statků “dlouhodobější spotřeby” – jako nábytku, jízdních kol, elektroniky nebo lyžařského vybavení.
Problém je naopak s tou částí průmyslu, která závisí na investiční poptávce. Řada podniků investice z opatrnosti odkládala a stále odkládá. „I proto odvětví jako strojírenství mají větší problémy než jiní a jejich výkon zůstává pod úrovněmi produkce z počátku roku 2020,“ upozorňuje Jan Bureš.
